Kniha na prázdniny 2019 - Seth Stephens-Davidowitz: Všichni lžou

Seth Stephens-Davidowitz: Všichni lžou

Vydalo Host – vydavatelství, s.r.o., v roce 2019 (1. vydání), z angličtiny přeložila Romana Hegedüsová, ISBN: 978-80-7577-787-4, str. 328

Stephens-Davidowitz je mladý americký novinář a vysokoškolský učitel, který své práce na využití digitální stopy při vyhledávání na internetu využívá k odpovědi na otázku, jaký je rozdíl mezi člověkem, jak se prezentuje druhým, a tím, jaký je v soukromí (zejména ve svitu obrazovky počítačového monitoru).

Vládní úřady, vědci a novináři museli před počátkem počítačové éry vycházet zejména z toho, co o sobě lidé prozradili v různých formulářích a dotaznících a dále z toho, co o jejich chování bylo zjištěno objektivně (údaje o narozeních, těhotenstvích, kriminalitě, výsledcích studentů apod.). Od roku 2004 jsou k dispozici údaje o vyhledávacích frázích uživatelů internetu na celém světě (společnost Google od roku 2009 umožňuje prostřednictvím nástroje Google Trends přístup k údajům, jaká slova a sousloví byla v určitých časových úsecích použita v jednotlivých oblastech při vyhledávání); tyto údaje v kombinaci s dalšími informacemi (statistiky, informace o hospodářských výsledcích firem a průzkumy veřejného mínění) umožňují průlomové závěry o lidských sklonech a psychologických zákonitostech u individuí i u kolektivů. Není ale možné zapomínat na to, že tyto údaje jsou tzv. velkými daty, tj. umožňují závěry s určitou mírou pravděpodobnosti (nejsou vztažitelné na každého a vždy).

V první části „Velká a malá data“ autor vysvětluje rozdíl mezi informacemi, která pocházejí ze zdrojů v řádech stovek a tisíců, a informacemi, které jsou ze zdrojů v řádech statisíců až milionů. Ne vždy záleží na množství, protože podstatné je pokrytí významné části zdrojů, které se týkají posuzovaného problému. V druhé části „Jak mocná jsou velká data“ autor na konkrétních případech ukazuje postup při práci s „velkými daty“ a možnosti, které odpovídající nasazení poskytuje. Freudovy teorie byly filozofem a teoretikem vědy K. R. Popperem označeny za nevědecké, protože neověřitelné (tj. nefalzifikovatelné). Velká data však umožňují alespoň některé jeho teorie ověřit, tedy jeho pojetí sexualizace skutečnosti a snů (banán, okurka, cop jako falické symboly) nejsou potvrzovány, pro existenci tzv. Oidipova a Elektřina komplexu (přirozeností, na úrovni podvědomí, ovlivňované vztahy mezi rodiči a dětmi opačného pohlaví) však mnohé svědčí. Ale velká data dokáží mnohem více, např. modifikovat závěry o sexualitě, zneužívání dětí, nenávisti (všech zabarvení), našich intuitivních (však nesprávných) rozhodnutích, trávení volného času, osamělosti, vztahu k náboženství apod. Málokdy jsou lidé tak upřímní jako před monitorem počítače (stopy po této upřímnosti jsou však v informačním prostoru navždy sledovatelné). Obchodníci a technologické firmy mají před „zákazníky“ náskok, internet však umožňuje opatření, která jsou proti zájmům „obchodníků“ a „manipulantů“. Mějte však na paměti, že reklama je opravdu (ale opravdu) velmi účinná. V třetí části „Velká data: pozor, křehké!“ autor upozorňuje na nebezpečí, která jsou s velkými daty spojena (v příliš velkých souborech dat se vždy nějaká, možná náhodná, souvislost objeví) a která mohou sloužit ke zneužití (ze strany korporací i státu).

Tak jako vše v lidských dějinách může internet sloužit k dobrému i zlému. Je nás, jak s jeho možnostmi naložíme, i když pravda o nás může být velmi krutá. Na úrovni společenské bychom měli prosazovat opatření, která budou minimalizovat možnosti zneužití; a najednou tušíme, k čemu je vlastně ta byrokratická EU. Nenechte se odradit poněkud prvoplánovým názvem a obálkou knihy a učiňte další krok k poznání, co to vlastně používáte a jaké to může mít důsledky.

Ukázky:

Str. 186: Rádi říkáme, že smrt je spravedlivá. Koneckonců, nevyhne se jí nikdo. Ani chuďas, ani král, ani bezdomovec, ani Mark Zuckerberg. Všichni jednou zemřeme. Bohatí smrti samozřejmě neuniknou, ovšem údaje nám říkají, že ji v dnešní době mohou oddálit. Americké ženy spadající mezi horní jedno procento nejvyšších příjmů žijí v průměru o deset let déle než americké ženy tvořící jedno procento nejnižších příjmů U mužů je tento rozdíl dokonce patnáct let. Jak se tento vzorec liší v různých částech Spojených států? Různí se naděje dožití podle toho, ve které části USA žijete? Záleží tento rozdíl na tom, jste-li chudí, nebo bohatí? Tým Raje Chettyho znovu zaostřil na data podle jednotlivých oblastí a našel na tyto otázky odpovědi. Zajímavé je, že délka života nejbohatších Američanů není skoro vůbec ovlivněna tím, kde žijí. Pokud máte dost peněz, jako žena můžete očekávat, že se dožijete osmdesáti devíti let, a jako muž asi osmdesáti sedmi. Bohatí lidé kdekoli na světě mají většinou zdravé návyky – většinou víc cvičí, zdravěji se stravují, míň kouří a méně často trpí nadváhou. Bohatí lidé si mohou dovolit posilovnu, avokáda v biokvalitě a lekce jógy. Chudí jsou na tom podstatně jinak. Co se nejchudších Američanů týče, jejich naděje dožití se neuvěřitelně liší v závislosti na tom, kde žijí. Život ve správné lokalitě může chudému člověku přidat až pět let života. … A co je tedy proměnná, která podle Chettyho a jeho kolegů hraje roli? Počet bohatých lidí žijících ve městě. Například chudí lidé žijí mnohem déle v New Yorku než v Detroitu. … Jedním z důvodů může být nakažlivé chování. Existuje řada výzkumů, které potvrzují, že zvyky jsou nakažlivé. Je tedy možné, že chudí lidé žijící v blízkosti bohatých přebírají jejich zvyklosti. Některé z nich, jako například okázalé projevy a slovní zásoba, zřejmě na zdraví lidí nemají takový vliv. Jiné, jako je tělesné cvičení, mohou mít naopak rozhodující pozitivní vliv. Je tomu skutečně tak. Chudí lidé žijící v blízkosti bohatých víc cvičí, míň kouří a nebývají tak často obézní.

Str. 268: Ukázalo se, že jazyk, jaký používají žadatelé o půjčku, lze považovat za silný prediktor toho, zda budou nebo nebudou půjčku splácet. Mezi důležité indikátory spadá i poté, co vezmete v potaz další relevantní informace o potenciálních dlužnících, včetně úvěrového ratingu a výše příjmů. … Možná si říkáte, nebo alespoň doufáte, že zdvořilý věřící člověk, který vám dá svoje slovo, bude mezi těmi, kteří svoje závazky pravděpodobně dodrží. Ve skutečnosti to neplatí. Pravděpodobnost, že takový člověk splatí půjčku, je podle těchto dat nižší než průměrná. … Chceme opravdu žít ve světě, ve kterém společnosti předpovídají, zda budeme splácet svoji půjčku nebo ne, na základě slov, jaká používáme? Je to přinejmenším děsivé a přinejhorším bychom se toho měli opravdu začít bát.

Obrázek: https://www.hostbrno.cz/files/e/3175/vsichni-lzou_w250.jpeg