Nedělní zamyšlení Jany Vacíkové - 30. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Sir 35,15b-17.20-22a (řec. 12-14.16-18)
Modlitba chudého proniká oblaka.

Čtení z knihy Sirachovcovy.
Protože Pán je spravedlivý Bůh, nestraní nikomu.
Není na straně proti chudákovi a vyslyší modlitbu utištěného. Nepohrdne sirotkovou prosbou ani vdovou, když vylévá svou stížnost. Tíseň utlačeného se skončí, křik ubohého se utiší. Modlitba chudého proniká oblaka a nezastaví se, dokud tam nedojde. Nevzdálí se, dokud Nejvyšší nezakročí, nerozsoudí spravedlivě a neobnoví právo.




2. ČTENÍ 2 Tim 4,6-8.16-18
Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.
Milovaný!
Já už mám prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod.
Při mé první obhajobě nikdo se mě nezastal, všichni mě opustili. Kéž je jim to odpuštěno! Avšak Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli lidé ze všech národů. A tak jsem byl vysvobozen ze lví tlamy.
Pán mě vysvobodí ode všeho zlého a zachrání pro své nebeské království. Jemu buď sláva na věčné věky! Amen.


EVANGELIUM Lk 18,9-14
Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus.

Slova svátého evangelia podle Lukáše.
Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství: „Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili, jeden byl farizeus a druhý celník.
Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: 'Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých příjmů.' Celník však zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: 'Bože, bud' milostiv mně hříšnému.'
Říkám vám: Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."

Jsou tedy nějaké skutečné strany?

Bůh je spravedlivý, nestraní nikomu. Není na straně proti chudákovi.

Znamená to tedy, že je na straně chudáka? Podle pokračování textu knihy Sirachovcovy a podle dalších biblických svědectví o něm chci věřit, že Bůh nemá nepřátele, že on je jediný na světě, kdo dokáže mít každého člověka v lásce, že lidi neposuzuje podle kritérií tak obvyklých mezi námi lidmi, že zkoumá srdce a nachází naši skutečnou tvář, svůj vlastní obraz, a to i tehdy, když my ho nevidíme nebo ztrácíme nebo dokonce záměrně odmítáme. Tohle pochopit nebo si to aspoň připustit, je pro člověka, jako jsem já, moc těžké. Já bych tuhle všeobjímající lásku přenechala Pánu Bohu.

Mám ráda pohádky a po celý svůj život si své strany zjednodušuji. V jedné hromádce mám dobré lidi a v druhé špatné, zlé. Zajímavé na tom je, že v té druhé mám samé lidi, které osobně neznám (Putina, Trumpa, Babiše, Okamuru, Macinku atd.). A to je myslím klíč k pochopení toho Božího stranění. On právě každého člověka zná tak dobře, jako my své nejbližší, kterým jsme schopni odpustit cokoli, nebo lépe řečeno ještě líp, hlouběji ho zná. V první hromádce jsou všichni, kteří prošli mým životem, někteří letmo, někteří dlouhodobě, někteří povrchně, jiní opravdu s hlubokým vztahem. Jsou tam i ti, kteří mi ublížili a kterým jsem dokázala odpustit, jsou tam dokonce i lidi mně nesympatičtí, kterým ale nepřeju nic zlého. Jak zpívá náš Honza (Čtvrt na smrt) v písni Razdvatři: „všechny vás znám jenom skoro, ale miluju vás do jednoho člověka“. Razdvatři - song and lyrics by Čtvrt na smrt | Spotify

Každý člověk je originální obraz, ne kopie, ne plagiát. Máme nejrozličnější dary (Římanům 12:6). Každý z nás dostal jiné dary, jiné schopnosti, jiné talenty, v jiném rozsahu a na jiné úrovni. Naším úkolem je je zjistit, rozvíjet a používat, aby bylo na zemi více radosti nebo církevním jazykem: aby rostlo Boží království. Nemáme se přizpůsobovat okolí a dovolit mu, aby z nás udělalo někoho, kým nejsme. Součástí tohoto plánu je také nezdar a dělání chyb, pokusy a omyly. K tomu potřebujeme naslouchat svému srdci, přátelským lidem a Bohu, který „zachraňuje duše svých služebníků“. „Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.“ (Přísloví 16:9)

Kdysi mi zavolal sekretář pana biskupa a sdělil mi, že se oba staví na naší Noci kostelů, abych počítala s tím, že tam pan biskup řekne pár slov a hned zas pojede dál. Proběhlo to, jak jsme se domluvili, a já jsem pak dostala vynadáno, jak to že jsem nic neřekla, když jsem o tom věděla, že by ženské nachystaly aspoň chlebíčky. Já jsem říkala, že o chlebíčkách žádná řeč nebyla, že se jen chtěl na chvíli stavit a že na ten den měl svůj plán. Dávám si i v práci pozor, abych se náhodou nikdy nepřistihla, že straním někomu vlivnému. Snažím se spravedlivě posuzovat podobné věci podobně.

Popravdě jsem ale moc ráda, že Boží spravedlnost je ještě daleko lepší, než si dokážu představit a než dokážu napodobit. Bůh totiž zkoumá srdce člověka mimo čas, zná nás ještě před početím, po celý náš život i pak na věčnosti a nikdy to s námi nevzdá. Nechme se my, někdy chudáci, někdy sirotci, vdovy a vdovci, ti, kteří někoho ztratili, utlačovaní, podvedení, ubozí, chudí, zkroušení, na duchu zlomení, hříšní, ale taky pyšní jako farizeus, zachránit, znovu a znovu zachraňovat pro Jeho nebeské království. Pak se jednou vrátíme domů ospravedlněni.

Jak je to s Hospodinovým hněvem, který stíhá ty, kdo páchají zlo? Někdy nám připadá, že s tím dost otálí. Ale protože u Boha je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den, opravdu málokdy se toho během svého života dočkáme. Někdy tedy naštěstí pro nás. Vím ale, že Bohu se zlo oškliví, a chci stát na straně dobra. Je těžké žít radostně ve světě plném zla. Hněv se nás zmocní, když se něco, co je pro nás dobré a cenné, např. láska nebo svoboda, ocitne v nebezpečí nebo ohrožení, nebo když je tomu ubližováno. (viz Henry Cloud: Tajemství Božích věcí, str. 133) Tak tenhle hněv je dobrý, jen ho pak zvládnout, aby neškodil.