Římskokatolická farnost
Stará Role
"Pojďte ke mně všichni..."
(Mt 11,28)
Drobečková navigace

Úvod > O farnosti > Aktuality > Nedělní zamyšlení Jany Vacíkové - Svátek Proměnění Páně

Nedělní zamyšlení Jany Vacíkové - Svátek Proměnění Páně



Datum konání:
6.8.2023

PRVNÍ ČTENÍ Dan 7, 9 - 10. 13 -14
Čtení z knihy proroka Daniela.
Viděl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého věku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohněm, jeho kola - žhoucí oheň. Ohnivý proud vytékal a vycházel od něho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil se soudní dvůr a byly otevřeny knihy.
Díval jsem se v nočním vidění, a hle - s nebeskými oblaky přicházel ( někdo ) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království, a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je moc věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.


DRUHÉ ČTENÍ 2 Petr 1, 16 - 19
Čtení z druhého listu svatého apoštola Petra.
Milovaní!
Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost.
Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: 'To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.' Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře.
Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.



EVANGELIUM Mt 17, 1 - 9
"Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo. A hle - ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.
Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: "Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."                                                    Když ještě mluvil, najednou je zastínil světlý oblak, a hle - z oblaku se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!" Jak to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli.
Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte, nebojte se!" Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých."

 

Možná se nám zdá náš život příliš obyčejný či dokonce jednotvárný. I naše úsilí dost často přijde vniveč a může se nám stát, že neštěstí, které se na nás valí ze všech stran, a to ať to naše osobní nebo našich více či méně blízkých, nám bere odvahu. Někomu ke změně, někomu k nějakému zásadnímu kroku, někomu i k tomu, aby vůbec ráno vstal z postele a celý den dělal ty nedůležité a neradostné povinnosti všedního dne, aby se vůbec o něco snažil a usiloval o nějaký cíl.                                                                                                                                                                                                                                           

S přibývajícím věkem se mi hůř doluje nadšení a úžas a taky víra ve smysl mého příběhu a příběhu České republiky, Ukrajiny, Ruska, Evropy, Země.

 

A pak jako z čistého nebe ke mně promluví dnešní úryvky z bible. Prorok Daniel mi říká, že Bůh už vyhrál a jeho království nebude zničeno. Žalmista to potvrzuje: Bůh kraluje nad celou Zemí. Petr a Matouš připomínají speciální den, v němž Bůh jasně promluvil. A Bůh říká: Toto je má milovaná dcera! To je prostě pecka. Je dobré v časech, kdy se vytrácí naděje, připomínat si mnohé vlastní zážitky Boží přítomnosti, mnohá místa v Písmu, která ji dosvědčují. Pak zase člověk vyšťourá ze svého nitra odhodlání pomáhat budovat to Království, které není z tohoto světa. Pokud totiž není z tohoto světa, není v tomto světě ani vidět přímo, jen skrze střípky dobra, které mají nekonečné množství podob.

Patří sem zastat se někoho, kdo je v právu, nebo toho, kdo je ponižován nebo tupen, kdo je nespravedlivě obviněn či dehonestován, nemlčet, když se děje něco špatného, třídit odpadky a pokud možno jich produkovat co nejmíň, šetřit vodou a netvořit vyprahlé trávníky, chovat se svobodně a současně dopřát svobodu ostatním, nekecat nikomu nevyžádaně do života, brát se za práva nejrůznějších menšin a zvířat, nebo třeba jen zatnout zuby a vydržet něco, s čím se nedá bojovat. Jejda, je toho tolik, co přináší radost a pokoj, i když je to tak náročné.

Nemá smysl si hrát na „co by kdyby“, litovat, že jsme na té Hoře proměnění nemohli být. Každý z nás může mít svou Horu proměnění, každý má šanci uvěřit, že Boží slovo ujištění je určeno právě jemu.