Nedělní zamyšlení Jiřího Rezka - 2. neděle adventní

1. ČTENÍ Bar 5,1-9
Bůh ukáže tvůj jas.
Čteni z knihy proroka Barucha.
Svlékni ze sebe, Jeruzaléme, roucho své žalosti a soužení a oblékni se v ozdobu věčné slávy, kterou ti dává Bůh. Přioděj se rouchem spravedlnosti od Boha a vstav si na hlavu korunu slávy Věčného. Každému, kdo je pod nebem, ukáže Bůh tvůj jas. Neboť navěky ti bude dáno jméno od Boha: „Pokoj spravedlnosti“ a „Vznešenost bázně Boží“. Vzchop se, Jeruzaléme, a postav se na výšině, pohleď na východ a podívej se na své děti, které se shromáždily na rozkaz Svatého od východu slunce až na západ. Jak se radují z toho, že Bůh na ně pamatoval! Neboť vyšly z tebe pěšky, vedeny od nepřátel, ale Bůh je přivede k tobě,
nesené se slávou jako na královském trůnu. Bůh totiž rozkázal snížit každou vysokou horu, odvěké pahorky, a vyplnit údolí na rovnou zemi, aby Izrael kráčel bezpečně k Boží slávě. Také lesy a každý vonný strom zastíní Izraele na Boží rozkaz. Ano, Bůh přivede Izraele, který se bude radovat ve světle jeho velebnosti, s milosrdenstvím a se spravedlnosti, která z něho prýští.                                                                                                                                                                                                                                                  
2. ČTENÍ Flp l,4-6.8-11
Abyste čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův.
Čteni z listu svatého apoštola Pavla Filipanům. Bratři!
Ve všech svých modlitbách s radostí prosím za vás za všechny. Vždyť od prvního dne až do této chvíle mi pomáháte v rozšiřování evangelia. Jsem totiž přesvědčen, že ten, který ve vás toto dobré dílo začal, dokončí ho až ke dni Krista Ježíše. Ano, Bůh je mi svědkem, jak po vás po všech vroucně hořím láskou Krista Ježíše. A za to se modlím: ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův, s plnou mírou dobrých skutků, vykonaných ve spojení s Ježíšem Kristem, k Boží chvále a slávě.                                                                                                                                                                            
Evangelium Lk 3,1-6
Každý člověk uzří Boží spásu.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Poncius Pilát byl místodržitelem v Judsku, Herodes údělným knížetem v Galileji, jeho bratr Filip údělným knížetem v Itureji a v Trachonitidě, Lysaniáš údělným knížetem v Abiléně, za velekněží Annáše a Kaifáše, uslyšel na poušti Boži slovo Jan, syn Zachariášův. Šel do celého okolí Jordánu a hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Tak je psáno v knize řeči proroka Izaiáše: „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! každé údolí ať je zasypáno, každá hora a každý pahorek srovnán; kde je co křivého, ať je narovnáno, cesty hrbolaté ať se uhladí! A každý člověk uzří Boží spásu.“                                                                                                                                                                                                                      
Vstoupili jsme do adventu, času přípravy na příchod Pána, který oslavíme o Vánocích. Nejde při tom jen o narození dítěte Ježíše, ale především o Kristův příchod do našich dějin. Jan volá: „Připravte cestu Pánu.“ Bůh přichází, jeho příchod je blízko, ale nepotkáme ho, pokud sami nepřiložíme ruku k dílu, a to především ve svém osobním životě. Modleme se za připravení cesty pro Boha a něco pro to dělejme. Čekáme až přijde náš Pán. S jeho pomocí vytrváme až do konce, budeme bez úhony. Jsme povoláni ke společenství s Kristem, naším učitelem, vzorem! a také Pánem.                                                                             
1. ČTENÍ
Tato kniha vznikla zřejmě mnohem později (2. stol. př. Kr.) než události, které popisuje. Její příběh patří do období působení proroka Jeremiáše (6. stol. př. Kr.). Slibuje návrat Izraele do jeho vlasti z babylonského zajetí. Verš 5,7 je citací Iz 40,4 a odrazí se v evangeliu. Text je velice krásným zaslíbením, které platí i pro nás! Ale i poučením. Zaslíbení nás nemine pokud si uvědomíme co jsme nedělali dobrého, z lásky, čeho litujeme. "Jak můžeme zpívat sionské písně v cizí zemi". Vzchop se Jeruzaléme a pohlédni na své děti. Bůh totiž rozkázal snížit každou vysokou horu, odvěké pahorky, a vyplnit údolí na rovnou zemi, aby Izrael kráčel bezpečně k Boží slávě. Toto se netýká pravděpodobně horských masívů, ale překážek v našich srdcích.                                                                                       
2. ČTENÍ – list Filipanům
Čteme první verše této radostné epištoly. Všimněme si, že tato slova jsou nesena tématem posledního dne (eschatologický prvek). Jde však o jakýsi úvod či úvodní klauzuli listu, proto má slavnostní ráz. Apoštol Pavel nám říká jak má naše vzchopení se být realizováno. Setkání s Pánem se nedočkáme jenom klečením na klekátku, ale touhou a láskou po setkání s bližními. Onen den Kristův máme realizovat každým okamžikem, spojitě, radostně.                                           
EVANGELIUM
Lukáš v prvních dvou kapitolách popsal dětství a původ Ježíše z Nazareta. Dnešním textem uvádí do jeho veřejného působení. Jako první kapitoly začaly nejprve zprávou o narození Jana Křtitele a pak mluví o Ježíši, tak i nyní začíná Lukáš vyprávěním o Janově působení. Cituje Iz 40,4, proroctví, která se vzápětí naplní na přicházejícím Kristu. Ze čtení známe výzvu "Urovnej cesty Pánu ...". Odstraňme tedy tvrdost svých srdcí a připravme Pánu snazší přístup k nám.                                                                                                                                                                                                                                                          Úspěšný advent a vše dobré
                                                                                                                                                                                          Jiří Rezek