Nedělní zamyšlení Marie Z. - 28. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ 2 Král 5,14-17
Náman se vrátil k Božímu muži a vyznal Pána.

Čtení z druhé knihy Královské.
Náman sestoupil k Jordánu a ponořil se do něho sedmkrát podle nařízení Božího muže Elizea a jeho tělo se obnovilo jako tělo malého dítěte a byl čistý.
Náman se vrátil k Božímu muži s celým svým doprovodem, stanul před ním a řekl: „Hle, už vím, že není Boha po celé zemi, jen v Izraeli. Nyní vezmi, prosím, dar od svého služebníka."
Elizeus odpověděl: "Jako že je živ Hospodin, jemuž sloužím: Nic nevezmu!"
Ačkoli na něj naléhal, aby vzal, odepřel. Náman pak řekl: „Když tedy opravdu nechceš, dovol mi vzít tolik prstě, kolik unese spřežení mezků, neboť tvůj služebník nebude už obětovat celopaly a žertvy jiným bohům, jen Hospodinu."





2. ČTENÍ 2 Tim 2,8-13
Když vytrváme, budeme s Kristem kralovat.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.
Milovaný!
Mysli na Ježíše Krista, Davidova potomka; který byl vzkříšen z mrtvých. To je moje evangelium. Právě kvůli němu trpím, dokonce jako zločinec v poutech. Ale Boží slovo spoutáno není. Proto kvůli vyvoleným snáším všecko, aby také oni došli spásy a věčné slávy skrze Krista Ježíše.
Tohle je jisté: Když jsme s ním umřeli, budeme s ním také žít. Když vytrváme, budeme s ním i kralovat. Když ho zapřeme, zapře také on nás. Ale i když my jsme nevěrní, on zůstává věrný, protože nemůže zapřít sám sebe.


EVANGELIUM Lk 17,11-19
Nikdo se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš mezi Samařskem a Galilejí.
Když přicházel do jedné vesnice, šlo mu naproti deset malomocných. Zůstali stát opodál a volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!" Když je uviděl, řekl jim: „jděte a ukažte se kněžím." A jak odcházeli, byli očištěni.
Když jeden z nich zpozoroval, že je uzdraven, vrátil se, mocným hlasem velebil Boha, padl mu k nohám tváří až k zemi a děkoval mu. Byl to Samaritán.
Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?"
A jemu řekl: „Vstaň a jdi! Tvá víra tě zachránila."

O čem je toto evangelium?

O vděčnosti, která nám tak často chybí. Každý den prosíme, ale málo děkujeme.

O pokoře, která se vytratila z života většiny lidí, mnozí by ani nedokázali říci, co to slovo vlastně znamená.

O malé víře kdesi uvnitř nás.  Hluboká víra jsou mnohdy jen slova.

Zní to skepticky?

Období, které máme za sebou ukázalo, že lze téměř kohokoliv přesvědčit, že se mu daří špatně.

Že není zač děkovat, nebo být vděčný.

Nevděk lidí, jak vidno z evangelia je naše přirozenost.

Souvisí s pýchou, příklonem k porušování dobrých mravů, sklonem k nedbalosti i lhostejnosti k druhým. 

Pokora, jako stav mysli, je uvědomění si své vlastní nedokonalosti a zároveň závislosti na ostatních, či vyšších principech.

Není slabostí, je respektem k ostatním i k životu samému.

Naše víra je důvěra v Boha, jeho lásku k nám a naši k němu. Ale jak říká Tomáš Halík:

„Milovat Boha znamená být hluboce vděčný za dar života a projevovat tuto vděčnost svým životem, přisvědčovat svému osudu i tam, kde se vymyká mým plánům a očekáváním.“

Ježíš na to řekl: “Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?  

Jak často jsme jako těch devět malomocných?