Stará Role
"Pojďte ke mně všichni..."
(Mt 11,28)
Nedělní zamyšlení Petry Pospíšilové, 33. neděle v mezidobí
1. ČTENÍ Mal 3,19 - 20a
Čtení z knihy proroka Malachiáše.
Hle, přijde den, který plane jako pec, slámou se stanou všichni zpupní, všichni, kdo se dopouštějí bezbožnosti; den, který přijde, je spálí – praví Hospodin zástupů – že po nich nezůstane kořen ani větev.
Ale vám, kdo ctíte mé jméno, vzejde slunce spravedlnosti, které má záchranu na svých křídlech.
2. ČTENÍ 2 Sol 3,7-12
Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
Bratři!
Víte, jak nás máte napodobovat. Když jsme byli u vás, nezaháleli jsme ani jsme chleba nejedli od nikoho zadarmo. Naopak: ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to neměli právo, ale dáváme vám samy sebe za vzor, který byste mohli napodobovat.
Ano, už tehdy, když jsme byli u vás, přikázali jsme vám: „Kdo nechce pracovat, ať nejí." A teď slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není.
Takovým lidem důrazně přikazujeme mocí, kterou máme od Pána Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají.
EVANGELIUM Lk 21,5-19
Vytrvalostí zachráníte svou duši.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když někteří mluvili o chrámu, jakými krásnými kameny a pamětními dary je ozdoben, řekl Ježíš: „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno."
Zeptali se ho: „Mistře, kdypak se to stane? A jaké bude znamení, že to už nastává?"
Odpověděl: „Dejte si pozor, abyste se nenechali svést! Mnozí lidé totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: 'Já jsem to!' a 'Ten čas je tady!' Nechoďte za nimi! Až pak uslyšíte o válkách a vzpourách, neděste se, neboť to se musí stát napřed, ale nebude hned konec."
Potom jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, budou velká zemětřesení, na různých místech hlad a mor, hrozné úkazy a velká znamení na nebi.
Ale před tím vším vztáhnou na vás ruce, budou vás pronásledovat, vydávat synagógám na soud a do vězení, budou vás předvádět před krále a vladaře pro mé jméno. To vám dá příležitost k svědectví.
Vezměte si tedy k srdci toto: Nepřipravujte se předem, jak se hájit. Vždyť já vám dám výmluvnost i moudrost, které nedovedou odolat ani odporovat žádní vaši protivníci.
Budete zrazováni i od vlastních rodičů a sourozenců, příbuzných a přátel, a některé z vás usmrtí. Budete pro mé jméno ode všech nenáviděni. Ale ani vlas z hlavy se vám neztratí. Vytrvalostí zachráníte svou duši."
ZAMYŠLENÍ
„Nechoďte za nimi a neděste se,“ zaznělo v evangeliu jako pobídka pro učedníky, kteří budou čelit různým „ohlašovatelům“ a „předpovídačům“ konce světa. Mnoho lidí, hnutí i náboženských skupin v historii i současnosti předpovídalo konec světa. Mnozí z nich v různých katastrofách a událostech spatřovali ukazatele blížícího se konce. Jejich předpovědi v některých vyvolávaly strach, obavy a ochromení. Někteří se kvůli domnělému konci vzdali majetku, jiní dokonce vlastního života. Strašení koncem světa bylo – a stále je – rozšířené a nebezpečné.
V prvním čtení prorok Malachiáš hovoří o ohni, který vše spálí. Četli jsme:
„Hle, přijde den, který plane jako pec; slámou se stanou všichni zpupní, všichni, kdo se dopouštějí bezbožnosti. Den, který přijde, je spálí – praví Hospodin zástupů – že po nich nezůstane kořen ani větev. Ale vám, kdo ctíte mé jméno, vzejde slunce spravedlnosti, které má záchranu na svých křídlech.“
Po požáru vyjde slunce spravedlnosti, které přináší záchranu – krásný obraz. Představa ohně jako soudu je v Bibli poměrně častá. Oheň se zdá být protikladem vody, ale oba tyto živly mohou znamenat očistu i symbol nového začátku. I v našem textu po ohni, který vše spálí, vysvitne slunce spravedlnosti. Obraz vycházejícího slunce budí naději – máme ho spojený s novým dnem a novým začátkem.
Konec světa většinou lidi děsí. Ježíš však v evangeliu nechce své posluchače vyděsit, ale naopak jim dává rady a dodává odvahu – na rozdíl od těch, kteří cíleně vyvolávají strach. Povzbuzuje své učedníky, aby nepropadali panice: „Neděste se.“
Strach nás provází od nepaměti. Sám o sobě není špatný – je přirozenou součástí lidskosti. Pomáhá nám přežít, chrání nás před nebezpečím a učí opatrnosti. Ale když strach začne vládnout našim životům, když nás ochromí a ovládne, ztrácíme svobodu. Strach člověka paralyzuje a vede ho k činům, které by jinak neudělal – nebo by je udělal jinak. Strach je velmi účinný nástroj v rukou manipulátorů, diktátorů ale i politiků. Pomocí strachu lze s lidmi snadno manipulovat – vyděsit je koncem světa a slíbit jim záchranu či spásu. Strach, který paralyzuje je zničující, kdežto strach, který pomáhá a uschopňuje k činům může být tvůrčí. Odvaha totiž není absence strachu, ale schopnost jednat navzdory němu.
Ježíš v dnešním textu říká:
„Dejte si pozor, abyste se nenechali svést! Mnozí lidé totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: ‚Já jsem to!‘ a ‚Ten čas je tady!‘ Nechoďte za nimi! Až pak uslyšíte o válkách a vzpourách, neděste se“
Z Ježíšových úst často zaznívá: „Neboj se.“ Dnes však používá silnější výraz – „Neděs se.“
Ježíš v úvodu předpovídá konec chrámu, jeho zboření – což si mnozí Židé neuměli představit, protože zboření chrámu pro ně bylo symbolem konce světa. Říká: „Nezůstane kámen na kameni.“ A skutečně, chrám byl při židovských válkách roku 70 n. l. zbořen.
Ježíš, ale tyto události interpretuje, vykládá a dodává odvahu. I když se budou dít těžké věci – zboření chrámu, války, hlad, pronásledování – nemají se děsit ani podléhat populistickým nabídkám, které slibují snadná řešení a jasné viníky.
Také my jsme dnes vystaveni různým apokalyptickým předpovědím, zejména kvůli zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Jsme konfrontováni s informacemi o oteplování planety, zastavování Golfského proudu, vymírání druhů, zaplavování planety plasty, znečištění ovzduší, kyselými dešti, nedostatku pitné vody, vyčerpávání zdrojů, kácení pralesů, tání ledovců, povodních, požárech a dalších katastrofách, které údajně v historii neměly obdoby.
Na mnohé z nás padá „klimatická úzkost“ – bojíme se o planetu a o své děti. Strach, který se u mnohých dostavuje je právě paralyzující. Mnozí propadají depresi z pocitu, že planeta je ztracená a že jí už nelze pomoci. Někteří mladí lidé se kvůli tomu rozhodnou děti vůbec nemít. Tato skepse, paralýza a strach vede k apatii nikoliv ke změně jednání a touze zachránit co se dá.
Nedávno jsem narazila na pozoruhodnou knihu Hannah Ritchie – Není to konec světa. Je to mladá datová analytička a vedoucí výzkumná pracovnice programu pro globální rozvoj na Oxfordské univerzitě. Zabývá se klíčovými oblastmi udržitelnosti – změnou klimatu, energetikou, biologickou rozmanitostí, znečištěním ovzduší a odlesňováním. Její postřehy jsou neuvěřitelně inspirativní – a knihu vám vřele doporučuji.
Cituji několik jejích myšlenek:
„Jen málokdy si dokážeme zachovat určitý nadhled a podívat se na vývoj ukazatelů v globálním měřítku. Místo toho sledujeme každý den zprávy, které formují náš pohled na svět – ale to nikam nevede. Zprávy nás seznamují jen s aktuálním děním, většinou s katastrofami a výjimečnými událostmi. Protože jsme takovými novinkami bombardováni prakticky neustále, začneme je považovat za běžnou realitu. Přitom mají s běžnou realitou často jen málo společného. Právě proto přitahují pozornost médií – ale nepomáhají nám udělat si celkový obrázek. Spousta změn totiž není výjimečná ani dramatická a nehodí se do titulků médií.
Když se však podíváme na dlouhodobá data, můžeme tyto změny skutečně spatřit. Z této perspektivy hodnotím environmentální problémy. Takto nahlížím na jednotlivé otázky světa – od chudoby a zdraví po války a klimatickou změnu. Novinové titulky nám toho o světové chudobě, vzdělávání a zdraví moc neprozradí. Uvědomila jsem si, že vytvářet si obraz o životním prostředí na základě zpráv o posledním požáru či hurikánu nikam nevede. Sledování médií není cestou k pochopení energetických systémů ani k nalezení způsobů jejich nápravy. Potřebujeme vnímat širší kontext.“
Hannah Ritchie nepatří mezi popírače klimatické změny a ani ji nebagatelizuje. Přemýšlí však o environmentálních problémech v širším kontextu a nachází mnoho pozitivních změn v péči o životní prostředí. Narativy o zkáze světa vnímá jako škodlivé, nepravdivé a přehnané. Ukazuje pozitivní trendy – zlepšující se ozonovou vrstvu, čistší ovzduší, klesající chudobu apod.
Kniha mě přivedla k osobnímu zamyšlení nad změnami, které jsem sama zažila. Vyrostla jsem v Teplicích – ve žluté smogové mlze, kterou dnešní děti znají jen z vyprávění, a to díky odsíření elektráren. V Krušných horách, kam jsem jezdila lyžovat, byly tehdy místo stromů jen pahýly. Dnes se hory opět zazelenaly. Téma ozonové díry, které bylo kdysi alarmující, dnes už téměř nezaznívá – protože jsme jako lidstvo přijali účinná opatření. O tom, že se ozonová vrstva skutečně obnovuje, se ale příliš nemluví. Přitom právě zde máme důkaz, že když se lidé domluví, tak je obnova možná.
Hannah Ritchie hodnotí naši dobu jako skvělou a jedinečnou – právě díky zlepšujícím se technologiím a možnosti vybudovat udržitelný svět. Dokládá, že lidstvo vždy zápasilo s neudržitelností – od starověku až po současnost. Připomíná, že ani z hlediska životního prostředí nežijeme v nejhorší době; spíše nám ji tak mnozí apokalypticky předkládají.
A právě zde si dovolím znovu odcitovat Ježíšovu výzvu z evangelia: „Neděste se a nechoďte za nimi.“
Jinými slovy – nepodléhejte panice, nenechte se ovládat strachem, přemýšlejte v souvislostech a hledejte naději a společně hledejme řešení problémů a přijímejme účinná opatření.
Zdroje:
HANNAH, Ritchie. Není to konec světa: Jak se stát první generací, která vytvoří udržitelnou planetu. Jan Melvil Publishing, 2024. ISBN 978-80-7555-237-2. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/neni-to-konec-sveta-14148/.
Smogová revoluce v Teplicích:
Ozonová vrstva:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/ozonova-vrstva-se-hoji-popisuje-nova-zprava-365094
https://forbes.cz/kdyz-se-svet-umel-dohodnout-ozonova-dira-ukazuje-jak-resit-i-oteplovani/
Restaurování vitráží kostela Nanebevstoupení Páně v Karlových Varech a restaurování hlavního oltáře v kostele sv. Anny v Sedleci, včetně opravy krovu a střechy, jsou finančně podpořeny Statutárním městem Karlovy Vary a Krajským úřadem Karlovarského kraje.
© 2026 Římskokatolická farnost Karlovy Vary-Stará Role, Kontaktovat webmastera
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO