Nedělní zamyšlení Šárky Plawné - Květné neděle, Pašije

Zamyšlení k liturgickým textům Květné neděle – Pašije

Jásavý a vítaný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a následné Ježíšovo ponížení. Projevy radosti, oblíbenosti a pak nenávist a krutost. Co říkal, dělal Ježíš jinak? Nebo se to „zvrtlo“ právě proto, že mlčel?  Protiklady emocí každoročně provází začátek Svatého týdne.

Ježíšův vjezd do Jeruzaléma je velkolepý, lidé vzdávají hold králi a Mesiáši. Takhle se vítají oblíbenci, vítězové. S předpokladem úspěchu a vítězství přece také pracujeme při plánování svých životních cest.

Zamýšlím se nad tím, jak s vírou následovat Ježíše na jeho cestě. Chci mít na paměti Ježíšovo učení, ale také jeho umučení jako smysluplnou připomínku, že ani já nepatřím mezi ty, kterým se v životě vyhnou zkoušky a náročné situace, vyhnou-li se někomu. Následovat Ježíše a přijmout svůj kříž lze různými způsoby. Ježíš si v mých očích navzdory všem krutostem a nespravedlnosti zachoval svou lidskou duši zdravou, nezatíženou touhou po pomstě či ztrátou naděje v Boha, který je Otcem. Chci si proto i v těžkých chvílích uchovat v srdci pokoj, který nestojí na praxi starořeckých stoiků, nemá nic společného s odtažením se od života, ale je důvěřivým a důvěrným odevzdáním se Otci. Napadlo mě, že bych někdy mohla konat „svoje dílo“ a zvolila si svou cestu. Mám za to, že takové pokušení - jít si svou cestou - od počátku už ve čtyřicetidenním zápasu na poušti, mohl prožívat Ježíš. Ježíš pokušení „své cesty“ odmítá a místo toho staví důvěru v Otce. A co víc, Ježíš setrvává na své cestě, cestě důvěry v Otce.

Jak je to s mou cestou? Řídím se při svých rozhodováních pouze touhou  po rychlém vítězství a dostatečném úspěchu?

Často, když chci jít zkratkami nebo když zapomenu na zkušenost, že i horší cesta může mít lepší výhledy, vybavím si citát Jima Bridenstina, bývalého šéfa NASA: „Nesoustřeďte se na rizika. Soustřeďte se na cíl. Žádné riziko není příliš velké na to, aby zabránilo dokončení něčeho nezbytného“.

Nadšený jásot a potom nenávist vedoucí k smrti, k smrti na kříži.  Ježíšovo mlčení během jeho umučení přemáhá i pokušení odpovědět, hájit se. Bůh je velkorysý, když nám dává svobodu odpovědět. Třeba i mlčením. Mlčení, modlitba a ponížení. Je to Boží hodina, je třeba  Otce nechat jednat.

Ježíš pro dosažení cíle  udělal místo Otci. S křížem se nedá vyjednávat; buď je přijat  nebo odmítnut. Ježíš nám otevírá cestu víry a jde po ní před námi.

Šárka Plawná

 Také o Velikonocích trocha poezie nikoho nezabije:

Velikonoce 1981

Ten nejsilnější úder lásky

I zločinci ráj otevírá

V úzkostné bezmoci

Na cesty září víra

A kříž je mostem bezpečným

K životu po životě

Kdo štědře po kapkách

Svůj život jiným dává

Ten v moři lásky věčné

Bude jej zas mít

                                                           Josef Veselý