O odvaze žít mezi lidmi, beze strachu - nedělní zamyšlení Hedviky P.

 1. ČTENÍ Jer 20, 10-13
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Jeremiáš řekl:
Slyšel jsem nepřátelské umlouvání mnohých: „Hrůza ze všech stran! Udejte ho! Udáme ho!"
I ti, kteří se mnou žili v přátelství, číhají na můj pád: „Snad se dá svést a zmocníme se ho a pomstíme se na něm!"
Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník; proto ti, kteří mě stíhají, padnou a nic nesvedou. Velmi budou zahanbeni, neboť ničeho nedosáhnou; bude to věčná hanba, nezapomene se na ni.
Hospodine zástupů, který zkoušíš spravedlivého, který vidíš ledví i srdce, kéž uzřím tvou pomstu nad nimi, neboť tobě jsem svěřil svou při. Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, že vysvobodil život ubohého z ruky zlosynů! 





2. ČTENÍ Řím 5, 12-15
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři!
Jako skrze jednoho člověka přišel na tento svět hřích a skrze hřích smrt, a tak smrt přešla na všechny lidi, protože všichni zhřešili . . . Hřích ovšem byl na světě už před Zákonem - jenomže kde není žádný zákon, tam se hřích nepřičítá. Přesto smrt uplatňovala svou moc od Adama do Mojžíše i nad lidmi, kteří se neprohřešili nějakým podobným přestoupením jako Adam. Tento Adam je protějškem toho, který měl přijít.
Ale s Božím darem není tomu tak, jak to bylo s proviněním. Kvůli provinění jednoho ovšem celé množství propadlo smrti. Ale ještě tím hojněji se celému množství lidí dostalo Boží přízně a milostivého daru prostřednictvím jednoho člověka, Ježíše Krista.


3. EVANGELIUM Mt 10, 26-33
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým apoštolům: „Nebojte se lidí. Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech!
A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo - duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo. Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci.
Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi."

Krátce po zadání textů jako podkladů k zamyšlení jsem opět jela do Prahy na výcvik ke kolegům logoterapeutům. Logoterapie je psychoterapeutický směr, založený vídeňským neurologem a psychiatrem V. E. Franklem. Jezdím tam již přes rok a napadlo mě uchopit zamyšlení z tohoto pohledu. Osobně jsem si vybrala tento směr a takto orientovanou psychoterapii záměrně, neboť do středu lidského bytí staví touhu po smyslu a svobodu ducha.

Texty tedy pohledem logoterapie vnímám jako jakousi psychologickou trilogii:

1. diagnózu lidské zranitelnosti (zažívání pocitů hanby, potupy, zrady, bezmoci, studu, viny, pohrdání),
2. terapii transcendentním vztahem (Hospodin je se mnou jako silný bojovník… Hospodine, který vidíš ledví i srdce…u vás pak jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě)
3. jasnou výzvu k autentické akci (Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se, pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!... nebojte se lidí…co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech! A nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, duši zabít nemohou).

Lze říct, že z těchto starodávných slov textu vyvstává portrét člověka, který se nemusí bát lidí, protože objevil svou skutečnou hodnotu a oporu. A jakže to dovozuji?

Z logoterapeutické perspektivy je snad nejzásadnějším momentem Kristovo zvolání: „Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou.“

Zakladatel logoterapie, Viktor E. Frankl, který přežil hrůzy koncentračních táborů, došel k přesně stejnému závěru. Člověk má dle něj tři dimenze: tělesnou, psychologickou a duchovní. Vnější okolnosti, mocní tohoto světa, agresoři nebo manipulátoři mohou zaútočit na naše tělo i naši psychiku. Mohou nás zranit, ponížit.

Ale lidský duch – ona pověstná „duše“ – zůstává nedotknutelná. Je to prostor naší absolutní svobody, kde se rozhodujeme, jaký postoj k vnějším okolnostem zaujmeme.

Když Ježíš říká „Nebojte se lidí,“ neříká tím, že lidé nejsou nebezpeční nebo že nám nemohou ublížit. Říká, že nám nemohou vzít naši identitu a náš nejhlubší smysl, pokud jim ho sami neodevzdáme. Náš strach z lidí pramení hlavně z psychologické iluze, že druzí mají moc definovat naši hodnotu. Ale oni nemají.

Není však jednoduché to přijmout a žít tak.

Člověk trpící úzkostí a strachem z odmítnutí neustále hledá potvrzení u druhých. Pocit nedostatečné sebehodnoty, touha se zavděčit a zasloužit si uznání…něco o tom vím, a myslím tím teď svou osobní zkušenost sama se sebou, nikoli jen u klientů.

Abychom však dokázali jednat ze svého středu, klidně, s vědomím své hodnoty, s odvahou, potřebujeme k tomu pevný bod, Kotvu.

Text evangelia nám nabízí psychologický obrat: přesun zorného pole od hodnocení lidmi k nepodmíněnému přijetí Bohem.

Jako lidé jsme velmi křehké bytosti a leccos a leckdo nás vykolejí. Frankl označil za hlavní zdroj neuróz moderního člověka jeho nenaplněnou potřebu smyslu, pro tuto neurózu zavádí termín noogenní neuróza. Tato neuróza roste a vytváří se díky tzv. existenciálnímu vakuu. Jde o stav vnitřní prázdnoty a pocitu, že život nemá smysl. Člověk pociťuje hlubokou vnitřní prázdnotu, marnost a ztrátu motivace, což může vést k rozvoji dalších symptomů, jako je deprese, apatie, závislosti nebo agresivita.

Metafora s vrabci a spočítanými vlasy na hlavě je pak vyjádřením absolutní, personalizované péče.

V logoterapii se mluví o tzv. „Nadsmyslu“. Tento konečný, absolutní smysl života a bytí se podle Frankla vzpírá plnému uchopení našimi konečnými lidskými rozumovými schopnostmi. Logos je hlubší než naše logika.

Podle logoterapie tedy naším úkolem není tento absolutní „Nadsmysl“ plně rozluštit, ale naopak snášet a přijmout naši neschopnost mu rozumově porozumět. Člověk má místo toho reagovat na konkrétní výzvy a úkoly, které mu život staví do cesty v každodenních situacích.

Pokud jsou spočítány i ty nejmenší detaily naší existence a jsme přitom chráněni, znamená to, že jsme chtění a milovaní.

Pokud máme daleko větší cenu než vrabci, naše hodnota není závislá na tom, zda podáme výkon, nebo zda nás lidé budou chválit.

Vesmír tedy pak není prázdné, chladné místo a náš život není náhoda, není důvod se strachovat.

Uvědomění si Boží pomoci a přítomnosti funguje i jako psychologická kotva. Když vím, že za mnou stojí absolutní bezpečí, mizí neurotická potřeba zavděčit se všem. Strach z lidí se rozpouští ve vědomí, že jsem hluboce milován a chráněn na té nejvyšší myslitelné úrovni.

Svatý Pavel pak v listu Římanům hovoří o přechodu od Adama k Ježíši Kristu.

Víme už, že strach z lidí a nedostatek odvahy často pramení z našeho vlastního pocitu nedostatečnosti, z našich minulých selhání. Máme tendenci se schovávat, mlčet, držet se zpátky, protože se cítíme nehodní. Pavel však ukazuje, že milost má mnohem větší váhu než jakékoli provinění.

Terapeuticky je to klíč k uzdravení: minulost nás nedeterminuje. Boží pomoc (milost) nám dává možnost začít znovu v každém okamžiku. Nejsme vězni své minulosti.

Logoterapie není pasivní terapie. Smysl života se nenachází v sezení v koutě, ale v realizaci hodnot. A Kristus dodává: „Co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech!“

Odvaha není absence strachu. Odvaha je vědomí, že existuje něco mnohem důležitějšího než strach. Když vnímám vnitřní jistotu Boží blízkosti, jsem volán/a k autenticitě.

Skrývání pravdy, mlčení ze strachu nebo kompromisy s vlastním svědomím vedou právě k tomu, co Frankl nazýval existenciálním vakuem (pocitem vnitřní prázdnoty).

Jednat s odvahou znamená „přiznat se“ k tomu, co je správné, k pravdě, k Bohu – před lidmi. Člověk přestává být obětí okolností a stává se svobodným tvůrcem.

Pohledem logoterapie si tedy dovolím říct, co nám texty říkají: Uvědom si svou nezničitelnost, přijmi svou hodnotu a přeměň strach v odvahu a odpovědnost. Kéž se nám to alespoň trochu daří :-)

Zdroje:

Frankl, E. V.: A přesto říci životu ano. Karmelitánské nakladatelství, 2018

Frankl, E. V.: Léčba smyslem. Portál, 2023

Frankl. E. V.: O smyslu života. Grada, 2022

Frankl, E. V.: Vůle ke smyslu. Portál, 2023

https://www.studium-psychologie.cz/dejiny-psychologie/existencialni-psychologie.html

https://www.slea.cz/wp/?page_id=392

https://theses.cz/id/eml3l8/Bakal_sk_prce_Martincov.pdf

https://theses.cz/id/2sfn9x/45860438

https://theses.cz/id/w1ssh1/Mo_tkov_Zuzana_-_Dlo_Viktora_Emila_Frankla_jako_vchodisko.pdf