Teď právě končí prezentace poslední ze 39 evropských biskuspkých konferencí. Mám z toho rozpačitý dojem. Zatím jsem vnímal v synodním procesu velký zájem o reformy. Teď to vypadá, jakoby někteří ten zájem měli a jiní neměli. A tak nějak se snaží všichni všem naslouchat a navzájem se nepohádat, abychom nedopadli jako při volbě prezidenta...
Je jistě dobře, že jsou tam meditativní pauzy, snaha o vzájemné pochopení, touha nevytvářet konflikty a nevyhrocovat názory. Ale k jakému výsledku nás to přivede?