Aktuality

5. července slavíme svátek sv. Cyrila a Metoděje. Připomínáme si jejich působení a význam nejen pro slovanské národy, ale i pro celou Evropu. Jejich odkaz byl po staletí živý především ve východní církvi a v životě východních slovanských národů.  Podle starých kronik se den svatých bratří v církvi slavil už v 11. století. Ale teprve v roce 1880 rozšířil papež Lev VIII. kult svatých Cyrila a Metoděje na celou katolickou církev a jejich svátek stanovil na 7. července.

Někdy, ne vždy, to bych lhal, se snažím převést biblická čtení do dnešní denní reality. Dovolte mi, snad nikoho neurazím, malý anekdotický úvod, jak by to mohlo vypadat s prvním textem, kdyby se příběh udál včera, v našem městě, lidem z vedlejší ulice: Sejdou se tři kamarádky po nedělní Mši jako obvykle na kafíčko v kavárně vedle kostela. První, říkejme jí třeba Všudybylka, ví, co se okolo šustne: „Holky, už jste to slyšely?  Je v tom!“

Jeremjáš  (Jeremiáš) byl starozákonní prorok, jeho jméno lze přeložit jako „Vyvyšuje Hospodina“, nebo „Vyvolený Hospodinem“. Žil v Judském království až do jeho zániku, tj. 587/586 před n. l. Jediné prameny o jeho životě a působení pochází z knihy Jeremiáš a z posledních kapitol Druhé knihy královské.

Není snadné orientovat se v dnešním světě. Děkuji, že spolu se mnou hledáte cestu.

Nedělní texty Písma jsou o Stvořitelově lásce, dobrotě, všemohoucnosti, ... Ale také o naší věrnosti, vděčnosti, chvále Stvořitele, ... Žijeme v hojnosti všeho (současná realita) a Stvořitele máme jako součást našeho programu? Dopadne na nás ale nějaký problém a začneme kvílet.

Z čeho bude církev žít, až skončí restituce? Kdo to řeší a kdo o tom rozhoduje? Máme investovat do betonu, nebo do lidí?