Aktuality

Paní Eva si pro své zamyšlení na webových stránkách farnosti vybrala úryvek z knihy Skutky apoštolské. To obdivuji. S touto knihou si dosud nevím rady. Mimo jiné ve svém zamyšlení uvádí, že Petr naléhal na své posluchače, aby připustili, že Boží jednání může přesahovat naše představy. Pokusím se na tuto myšlenku volně navázat.  

Dnešním prvním čtením ze Skutků apoštolů je jedna z promluv apoštola Petra: "Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých." (Sk 3, 13-15,17-19)           Vybrala jsem si k zamyšlení tento úryvek, protože mi připadá v dnešní době velmi aktuální. Petr zde promlouvá k lidem poté, co došlo k uzdravení chromého žebráka u brány Chrámu a to proto, aby si nemysleli, že zázrak uzdravení učinil svou vlastní mocí či zbožností.

Před krátkým časem se uzavřela životní cesta Jana Sokola (1936 – 2021), jednoho z nejznámějších českých katolických intelektuálů. Vysokoškolský pedagog, překladatel, disident a filozof mohl začít působit v oficiálních školských strukturách až po roce 1989. Do té doby se živil jako zlatník, programátor a občasný překladatel. Mezi jeho nejznámější knihy patří Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů (Vyšehrad 1997) a Mistr Eckhart a středověká mystika (Vyšehrad 1993).

Sv. Trudpert byl irským misionářem. O jeho životě se nezachovalo mnoho informací. Jsme odkázáni na zmínky v kronikách a přehledových pracích o regionu. Podle těchto zpráv Trudpert přišel do vévodství Breisgau okolo roku 650. Od hraběte Othberta dostal pozemky v údolí řeky Neumagen pro využití k duchovním účelům. Misionář vystavěl na na místě usedlost a kapli. 

Konec zimy a začátek jara je obdobím, kdy bývají staré doubravy, bučiny, suťové lesy a lesy v roklích zaplaveny světlem až po paty stromů. Tam, kde v létě vládne šero a chlad, je v tomto krátkém čase, než vyraší listy v korunách stromů, dostatek světla tepla a vlhkosti, pro rostliny, které téměř celý rok čekaly v podrostu na svou příležitost.

Paní Petra se ve svém zamyšlení pro webové stránky farnosti věnuje osobnosti apoštola Tomáše. Líbí se mi, že o něm hovoří jako o racionálním člověku. A vlastně má pravdu, když píše, že poté, kdy by emoce vyprchaly, pak by mohli učedníci zpochybnit i svou vlastní zkušenost. To mne nikdy dřív nenapadlo. Ale přečtěte si, prosím, celé zamyšlení.  

Ráda bych se zastavila nad textem z evangelia a konkrétně nad postavou Tomáše. Tomáš, aramejsky Toma, znamená: dvojče nebo blíženec. Řecky zvaný Dydimus (dvojče).   Čí dvojče byl, nevíme. Pravděpodobně měl bratra, či sestru spolu s ním narozenou. Setkáváme s ním v evangeliích již dříve. Ježíše miloval natolik, že byl ochoten spolu s ním zemřít. Jednalo se o situaci, kdy jim hrozilo kamenování, a i v tuto chvíli šel s Ježíšem (J 11, 7nn).