Aktuality

V dnešním úryvku z evangelia je velká pozornost věnována oslu. Je v tom jistá Markova ironie. Na Velikonoce totiž do Jeruzaléma přijížděl i Pontský Pilát. Do bran Jeruzaléma vjížděl na koni anebo voze taženém koňmi obklopen svou vojenskou gardou. Byl to jistě impozantní vjezd a vojáci provolávali Salve anebo Ave Caesar.

Biblická čtení při Květné neděli jsou soustředěna na výpovědi o Ježíšovi. Snaží se Ježíšovu osobu popsat za použití veršů z knihy proroka Izaiáše jako Božího služebníka, který neuhne před svým úkolem, ač sledování této stezky (podle Izaiáše zákonitě) budí nelibost druhých. Pavel v Listu Filipanům přejímá raný hymnus o Ježíši Kristu, který Izaiášovým slovníkem začleňuje do výpovědi o Ježíši Velikonoční události jako významné pro shrnutí podstaty Ježíšova působení.

Na rozdíl od paní Mirky, autorky nedělního zamyšlení, nejsem konvertita. I když P. Josef Mixa opakovával, že člověk by měl za život konvertovat čtyřikrát. V tomto ohledu konvertitou asi jsem. Obdivuji, jak paní Mirka dokáže propojit biblický text se svou profesí a má odvahu být osobní. Trochu jí závidím, že obraz zrna pro svou profesi vnímá jako inspirující. Mně osobně se to moc nedaří.

Dnešní část evangelia je velmi bohatá na události a prohlášení. Nejvíce mám z této pasáže ráda příměr o pšeničném zrnu.  Prapůvodně jsem po konverzi neměla ráda podobenství zabývající se smrtí, přeměnami nebo další obdobné obrazy sv. Pavla o oblékání nových šatů nebo nových osobností. Nerozuměla jsem tomu a vzbuzovalo to ve mně obavy ze ztráty vlastního já. Nyní je mi tento obraz blízký a zdá se mi velmi praktický.

Pan Jiří ve svém zamyšlení na adresu evangelia napsal, že k tomuto textu není co dodat. Snad mi odpustí, že se přeci jen osmělím. Ježíš je stále v Jeruzalémě a rozhovor s Nikodémem začíná v noci. Velmi často se můžeme setkávat s tvrzením, že se tak stalo, protože Nikodém měl strach. Byl členem velerady a nechtěl, aby ostatní židovští vůdci věděli, že vyhledal Ježíše a hovořil s ním.

Čtvrtá neděle postní se latinsky nazývá „laetare“ – radostná, protože již vyhlíží radost Božího vítězství. Liturgicky je oděna do růžové barvy. A také jsme ji zahájili vstupní antifonou "Vesel se, Jeruzaléme! Jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. Zajásejte, neboť váš zármutek se promění v radost a budete nasyceni ze zdroje útěchy."

Dnes bych se chtěl ve své promluvě zaměřit na úryvek z evangelia, i když jsem si vědom, že to podstatné zaznělo již v zamyšlení paní Ester. Nejprve si řekněme obecně, že Janovo evangelium bývá interpretováno jako evangelium, které nabízí úvahy na různá témata. V úvodu se dovídáme, že svátky Pesach se přibližovaly. Velikonoce byly blízko a Ježíš zamířil do Chrámu v Jeruzalémě. V Janově evangeliu, zaznívá scéna o vyhnání prodavačů z Chrámu hned na začátku Ježíšovy veřejné činnosti.