Aktuality

Před pár dny se stali Matúš a Juraj, dva mladí gayové ze Slovenska, oběťmi politické vraždy. Mladý neonacista se ujal role soudce a pána nad lidskými životy. Nějaký čas veřejně komunikoval svá přesvědčení o likvidaci Židů. O qeer lidech se vyjadřoval ve stylu něčeho naprosto nepovedeného. Jeho touha byla absolutně vyhladit určité „druhy“ lidí.

Pro své zamyšlení jsem si vybrala Starozákonní čtení. Amálekovci odvozovali svůj původ od Ezaua. Sídlili při jižním pomezí zaslíbené země, stáli v cestě při jejím obsazování Izraelci. Připomínali starý spor o prvorozenství před Hospodinem. Vítězný boj je pro Izraelce jako lid z linie Jákobovy ujištěním, že Boží zaslíbení pro něj plně platí.

Tuto neděli nebude nedělní zamyšlení. Náhradou nabízíme k přemýšlení jinou otázku. Náš kostel tento týden slaví 113. "narozeniny". Popřemýšlejme, jestli a pokud ano, pak k čemu a proč kostely dnes jsou anebo by mohly být užitečné.

Kdo byl ten Habakuk? Prorok Abakuk nebo také Habakuk žil na přelomu 7. a 6. století před Kristem za krále Jojakíma, který vládl v Judském království a zřejmě nebyl úplně dobrým a spravedlivým vládcem. Řada vznešených Izraelců byla v průběhu jeho vlády odvlečena do Babylóna, včetně proroka Daniela -  judské království prožívalo postupnou devastaci, války a násilí. Tyto okolnosti vedly Abakuka k diskusi s Bohem. ...

Podobenstvím o „boháči a Lazarovi“ pokračuje evangelista Lukáš v úvaze o bohatství, se kterou začal předcházejícím vyprávěním o nepoctivém správci (Lk 16,1-8). Ten zařídil úlevy pánovým věřitelům, když mu hrozilo propuštění. Pak se na ně mohl s důvěrou obrátit.

Když si přečteme text, nechápeme, jak může Pán chválit nepoctivého člověka, a dost nás to pohoršuje. V tomto příběhu však vůbec nejde o peníze nebo podvádění, ale jde o náš postoj k věčnosti.    První věty nás zavádějí do dobové farmy, kde se zřejmě produkuje olej a obilí. Bohatý vlastník firmy svěřil svůj majetek v plné důvěře správci (řec. oikonomos – jakýsi starověký manažer, ekonom), který s ním měl co nejlépe hospodařit a měl nejspíše dost volnosti v rozhodování.

Mají co říct dnešnímu člověku antropomorfismy užité v Bibli? A má co dát dnešnímu člověku antropomorfismus pastýře. Pokud ano, tak co?  K čemu a jak bychom přirovnávali Boha dnes? A pokud se vrátím k prvotní otázce „Jaký je Bůh“ jaký je Bůh v dnes čtených textech? A v jakého Boha věříme?

Pokud ve Varech míříte z Koníčka do Dvorů nebo Staré Role, nemůžete minout zrezivělý skelet nedokončené stavby Mototechny, který dominuje okraji Rybář již téměř třicet let. Ošklivá kostra je oplocena ještě ošklivějším plechovým plotem. Čas od času ji pro zpestření provinciální nudy někdo zapálí. Tak nějak si můžeme představovat rozpadající se zbytky měst po jejich opuštění lidmi.

Kdo by neznal zákon zachování prvních prázdných lavic! K jeho naplnění dochází pravidelně 1. září, kdy si starší školáci přivstanou, aby si mohli ve své nové třídě zajistit zdánlivě klidný školní rok již třeba výběrem vhodného místa k sezení. Čím je pozice vzdálenější od katedry, tím lépe.

„… Ale děte, prosímvás, nedá se to tam vydržet.“ Stará paní si stěžuje na poměry v domově pro seniory. Docela dobře jí to ještě myslí, ale tělo už jí slouží hůře. „... Minulý týden tam u vás byli na návštěvě pejskové, ne?“ Snažím se starou paní utěšit a obrátit její pozornost k něčemu pozitivnímu. Jsme v lékařské ordinaci a o těch pejscích v rámci canisterapie mi předešlého dne nadšeně vyprávěla jiná pacientka, klientka téhož domova pro seniory.