Aktuality

Sv. Trudpert byl irským misionářem. O jeho životě se nezachovalo mnoho informací. Jsme odkázáni na zmínky v kronikách a přehledových pracích o regionu. Podle těchto zpráv Trudpert přišel do vévodství Breisgau okolo roku 650. Od hraběte Othberta dostal pozemky v údolí řeky Neumagen pro využití k duchovním účelům. Misionář vystavěl na na místě usedlost a kapli. 

Konec zimy a začátek jara je obdobím, kdy bývají staré doubravy, bučiny, suťové lesy a lesy v roklích zaplaveny světlem až po paty stromů. Tam, kde v létě vládne šero a chlad, je v tomto krátkém čase, než vyraší listy v korunách stromů, dostatek světla tepla a vlhkosti, pro rostliny, které téměř celý rok čekaly v podrostu na svou příležitost.

Paní Petra se ve svém zamyšlení pro webové stránky farnosti věnuje osobnosti apoštola Tomáše. Líbí se mi, že o něm hovoří jako o racionálním člověku. A vlastně má pravdu, když píše, že poté, kdy by emoce vyprchaly, pak by mohli učedníci zpochybnit i svou vlastní zkušenost. To mne nikdy dřív nenapadlo. Ale přečtěte si, prosím, celé zamyšlení.  

Ráda bych se zastavila nad textem z evangelia a konkrétně nad postavou Tomáše. Tomáš, aramejsky Toma, znamená: dvojče nebo blíženec. Řecky zvaný Dydimus (dvojče).   Čí dvojče byl, nevíme. Pravděpodobně měl bratra, či sestru spolu s ním narozenou. Setkáváme s ním v evangeliích již dříve. Ježíše miloval natolik, že byl ochoten spolu s ním zemřít. Jednalo se o situaci, kdy jim hrozilo kamenování, a i v tuto chvíli šel s Ježíšem (J 11, 7nn).

Letošní Velikonoce byly opět jiné než ty, na které jsme byli zvyklí po většinu života anebo které bychom si přáli. Tato jinakost se dotýká farnosti ve Staré Roli i tím, že se mezi katolickými křesťany v tomto městě šíří zvěst, že starorolský farář zrušil Velikonoce. Naštěstí není v mých silách zrušit Velikonoce. ???? Naopak. Nevím jak vy, ale osobně jsem si více než loni uvědomil, že víra je opravdu čímsi velmi osobním a intimním.

Zbývá už jen koupit květiny. Ráno prvního dne v týdnu vstala Marie ještě za tmy, oblékla se do svátečních šatů, snad i trochu výstředních, rozčesala si své dlouhé tmavé vlasy a vydala se na cestu. Krátce se zastavila v květinářství, právě otvíralo, a vybrala jako každý rok pestrobarevnou vazbu růží. Velkým mosazným klíčem odemkla obří dubové dveře do kostela a musela se o ně opřít celou svou váhou, aby se jí otevřely. Zatím má ještě dost sil a nemusí jí nikdo pomáhat.

V dnešním úryvku z evangelia je velká pozornost věnována oslu. Je v tom jistá Markova ironie. Na Velikonoce totiž do Jeruzaléma přijížděl i Pontský Pilát. Do bran Jeruzaléma vjížděl na koni anebo voze taženém koňmi obklopen svou vojenskou gardou. Byl to jistě impozantní vjezd a vojáci provolávali Salve anebo Ave Caesar.