Nedělní zamyšlení Ester N. - 4. neděle postní

Verše uvedené v dnešním čtení z evangelia z rozhovoru Ježíše s Nikodémem patří mezi nejznámější verše v Bibli. Pamatuji si, jak jsme se dívali v době socialismu doma na televizi na přenos skoků na lyžích ze zahraničí, kde ve spodní části, na kterou byl vždycky záběr při doskoku lyžaře, stál mezi diváky člověk s cedulí, na které měl napsáno J 3,16.  Vnímala jsem to tehdy jako spojení na dálku s někým, koho jsme neznali, ale kdo věří v Boha jako my. Na rozdíl od nás mohl tento člověk svou víru svobodně vyjádřit.

Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. V překladu v ekumenickém vydání zní verš takto: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždycky mě bavilo, že je možné zaměňovat ve verši slova protikladná – každý X žádný, a přesto se nezmění jeho význam.

Co se skrývá za slovem „věřit“? Uznat, že Ježíš existoval? V listě Jakubovi je napsáno: Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho. Jde tedy o něco víc, než o uznání bytí. …přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium: Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu. Marek 1:14–15. Pokání. Slovo, které vzbuzuje různé emoce a reakce. Pokání znamená uznání vlastní hříšnosti.  A k tomu, aby člověk něco uznal, se musí pokořit. Nejde o pokoření ve smyslu ztráty sebeúcty, ale o zpytování sebe sama. „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.“ Jakub 4,6

Jako rostlina může začít růst, až když praskne obal semene, tak může začít růst naše víra, až když praskne náš pocit, že na záchranu si stačíme sami. Teprve tehdy, když si alkoholik přizná, že je alkoholikem, může začít s léčbou. Pokoření je odrazem pro cestu vzhůru. Pro toho, kdo tvrdí, že má vše pod kontrolou a pomoc nepotřebuje, jsou všechny nabídky na pomoc zbytečné.

V momentě, kdy se setká člověk s Boží milostí, nastává čas pro skutky - jako reakce na Boží lásku. Držením půstu, čtením z Bible, modlitbou, péčí o nemocné a chudé a…prostor pro výčet skutků lásky je nekonečný… vyjadřuje člověk zájem a snahu o budování vztahu s Bohem a s lidmi. Naplňuje výzvu: „Dítky, nemilujte pouhým slovem, ale opravdovým činem.“ 1. Jan 3,18.

Ráda čtu nebo poslouchám příběhy lidí, kteří dovolili, aby praskly obaly jejich srdcí a setkání s Ježíšem radikálně změnilo jejich životy. Většinou s nadšením a s vděčností sdílí svou víru a investují svůj čas a sílu pro pomoc lidem, kteří procházejí stejnými cestami, jako oni před obrácením. Jsou vzkříšeni spolu s Kristem. Přeji Vám velikonoční čas prožitý v radosti ze vzkříšení.