Nedělní zamyšlení Báry V. - 27. neděle v mezidobí

ČTENÍ Hab 1,2-3;2,2-4

Čtení z knihy proroka Habakuka.

Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, - ty však neslyšíš; křičím k tobě: “Násilí!" - ty však nepomáháš.

Proč mi dáváš hledět na bezpráví? Mám se dívat na soužení? Zpustošení a násilí je přede mnou, povstávají hádky, rozléhá se svár.

Tu mně Hospodin odpověděl: "Napiš vidění, vyryj ho zřetelně na desky; aby ho mohl každý snadno přečíst. Na určený čas totiž ještě čeká vidění, spěje však k naplnění a nezklame. I když ještě prodlévá, počkej na ně; neboť jistě se splní; nedá se zdržet.

Hle, zahynul ten, kdo nebyl upřímný v duši; spravedlivý však bude žít pro svou věrnost."

Kdo byl ten Habakuk? Prorok Abakuk nebo také Habakuk žil na přelomu 7. a 6. století před Kristem za krále Jojakíma, který vládl v Judském království a zřejmě nebyl úplně dobrým a spravedlivým vládcem. Řada vznešených Izraelců byla v průběhu jeho vlády odvlečena do Babylóna, včetně proroka Daniela -  judské království prožívalo postupnou devastaci, války a násilí. Tyto okolnosti vedly Abakuka k diskusi s Bohem. ...

Nepřipomíná vám to něco? Neptáte se také Boha, jak to všechno vlastně je? Jací jsme my a jaký je on? Stará se vůbec Bůh o náš svět? Záleží mu na nás?

Rozjímáme nad utrpením vlastním i druhých, modlíme se za mír na tomto světě a leckdy se nám zdá, že naše prosby nejsou vyslyšeny. Špatným řešením by však bylo přestat komunikovat – vzdát náš rozhovor s Bohem.

Abakuk na své otázky dostává odpověď a přímo doporučení: Napiš vidění, vyryj ho zřetelně na desky; aby ho mohl každý snadno přečíst. Vyčkej, moje odpověď přijde…

Bůh nás tímto nabádá k trpělivosti – nesplní se nám vše hned, nedostaneme ihned na vše odpověď, leckdy opravdu musíme projít utrpením, ale Bůh je s námi a my bychom měli na své cestě vytrvat – protože jen „spravedlivý bude žít  pro svou věrnost“.

Za mne je velkou výhodou, že každý z nás si může ospravedlnit své myšlenky, činy a skutky, pokud se nám budou zdát dostatečně upřímné a kajícné. Vždyť teoreticky stejnou šanci u Boha má kajícný křesťan, který v skrytu duše podporuje zbrojní průmysl s nadějí, že jen vytrvalým bojem nakonec zvítězí ta správná strana, bohatý průmyslník, který sice vykořisťuje své zaměstnance, ale dává tučné příspěvky na charitu, nebo třeba zkorumpovaný politik, naprosto odtržený od reality, ovšem hlásající, že pracuje pro dobro nás všech.

Je jen třeba neustávat, vést dialog s Bohem, myslet své skutky a myšlenky upřímně a mít tím pádem naději, že nezahyneme úplně bídně. Hledejte Pána a budete žít!!

Historik prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc. v knize Slovník biblické ikonografie (Praha Karolinum 2006, s. 11) uvádí: „podle Přídavku k Danielovi (14,33-42) Abakuk chtěl donést košík s chleby na pole žencům, avšak zastihl ho Hospodinův anděl a sdělil mu, že má chleby zanést do Babylónu Danielovi (viz DANIEL) v „jámě lvové“. Prorok váhal, a proto ho anděl vzal za vlasy a donesl ho nad jámu do Babylónu, kde předal z vůle Boží Danielovi pokrm a byl opět andělem dopraven zpět“.  Opět srovnávám se současností: možná i my až příliš často váháme a nejsme ve svých činech rozhodní. Je třeba nalézt odvahu, nebýt stádovou ovcí, projevit své názory, stát si za nimi a jít se svou kůží na trh!

Na závěr báseň Karla Kryla, kterého já považuji za proroka naší doby:

Co je to pokora?

Když pýcha mrazí z papíru,

hovoří vrazi o smíru

a radost z boje okorá…

Vzpomeneš, co je pokora?

Vždy znova – z nuly

stěny dómu tmelit.

Ze vzdoru!

Svobodnou vůlí vytrvale čelit

netvoru,

bez pýchy – vstoje

střepy odstraňovat ze sítnic…

Pokora – to je obětovat,

Nechtít nic.

Amen.