Synodální proces

Vnímat bolest obětí zneužití neznamená ztratit úctu k těm, kdo ho způsobili. Vnímat krizi demokracie neznamená směřovat k totalitě.

Co má společného Putinova válka a Istanbulská úmluva? Jak zastavit násilí kolem nás?

Co je jádrem křesťanství? Věřit jako církev, nebo jednat jako Ježíš?

Mnoho členů komunity LGBTQ+ se v katolické církvi stále necítí doma. Můžeme to změnit?

Přečtěte si závěrečné poznámky z Evropského kontinentálního shromáždění.

Nemusíme čekat na rozhodnutí z Vatikánu. Synodální církev můžeme tvořit už dnes.

Kněz má být člověkem hluboké víry a modlitby. To však nestačí k tomu, aby spolu s dalšími křesťany vytvářel církev, která bude skutečně církví Kristovou.

Často překážíme Božímu působení, místo abychom mu otvírali cestu. Bůh však zůstává svobodný.

Při poslední večeři nám dal Ježíš největší dar: své tělo a svou krev. O jeho rozdávání se starají kněží. Jejich počet i síly jsou však omezené.

Ježíš vedl lidi k tomu, aby žili v jednotě s Bohem a mezi sebou navzájem. Ale nezaložil náboženský systém.

Významné osobnosti už desítky let mluví o nutnosti reforem v katolické církvi. Podaří se je konečně uskutečnit?

Směřuje církev v Německu k obnově podle evangelia, nebo k odpadu od evangelia?

V plzeňské diecézi se otvírá možnost přijímání svátostí pro manžele, kteří žijí v novém neregulérním svazku. Je to podpora hříchu, nebo projev milosrdenství?

Jaká bude naše politika za deset let? To záleží na tom, jací lidé do ní vstoupí.

Od první neděle postní 2023 se v plzeňské diecézi v návaznosti na osmou kapitolu apoštolské exhortace o lásce v rodině Amoris laetitia papeže Františka otevírá prostor pro rozlišování možnosti přijímání svátostí manžely žijícími v novém neregulérním svazku. Přečtěte si pastýřský list biskupa Tomáše Holuba a další důležité informace v následujícím textu.

Poznávacím znamením křesťana není to, že chodí do kostela, ale to, že proměňuje náš svět v Boží království.

Kdo bude v nejbližších letech rozhodovat o směřování naší církve? Můžeme to nějak ovlivnit?

V týdnu od 5. do 12. února se konala v Praze evropská kontinentální synoda. Jde o další krok v synodním procesu, který zahájil papež František na podzim 2021. Setkání zástupců všech 39 biskupských konferencí bylo silným zážitkem nejen pro přímé účastníky (za ČR Jan Graubner, Hana Pohořalá, Prokop Brož a Josef Mikulášek), ale i pro dalších 270 pozvaných, kteří byli připojeni on-line, a touto formou se zapojovali i do diskusí ve skupinách.

A máme to za sebou. Po včerejším hektickém večeru se dnes ráno četl návrh závěrečného dokumentu. Redaktoři se v něm pokusili věrně reprodukovat všechny názory, často protichůdné, které na synodě zazněly. Pak proběhla hodinová diskuse s připomínkami k některým pasážím. Ty budou ještě zapracovány a výsledný dokument bychom všichni měli dostat k dalšímu připomínkování.

V úvodu Kontinentálního shromáždění evropských biskupských konferencí zaznělo duchovní zamyšlení od profesora Tomáše Halíka. Přečtete si ho, je velmi výstižné, čtivé a vtipné :-).

Vracím se ze mše v katedrále. Konečně jsem se mohl s těmi lidmi, na které už tři dny koukám, setkat naživo. Arcibiskup Graubner nám před svým palácem nabídl štamprli slivovice. A pak mě dokonce pozvali na večeři do hotelu Pyramida! Martin Jílek mi potvrdil, že východní Evropa se brání reformám; od Josefa Mikuláška jsem se dozvěděl, jak vybírali on-line účastníky, a Roman Czudek nám řekl vtip o multifekálních brýlích.

V Praze právě probíhá evropská kontinentální synoda. Kdo na ni přijel a co se tam děje? Zážitky on-line účastníka.

Tak mám za sebou první (a poslední) diskusi ve skupině. Musím potvrdit, že je to zajímavější, než sledovat příspěvky v plénu. Bylo nás celkem 11 - z Česka Zdeňka Švédová, Petr Šikula a já, jeden Slovák, Ukrajinec, Slovinec, ostatní (asi) Italové a Italky. Názory opět různorodé - na jedné straně: "když budeme všichni usilovat o svatost, tak bude celá církev víc svatá", na druhé straně: "zkušenost synodality je nutné přenést do církevních struktur, tedy změnit církevní právo tak, ......

V pondělí došlo k incidentu, který se možná zapíše do dějin této synody: aktivista Ladislav Koubek rozdával účastníkům u vchodu do hotelu dopis, v němž popsal svou zkušenost se sexuálním zneužíváním v církvi, a požadoval, aby se církev k těmto případům jasně postavila. Po chvíli přišlo šest ozbrojených policistů a zabránili mu v přístupu k hotelu.

Teď právě končí prezentace poslední ze 39 evropských biskuspkých konferencí. Mám z toho rozpačitý dojem. Zatím jsem vnímal v synodním procesu velký zájem o reformy. Teď to vypadá, jakoby někteří ten zájem měli a jiní neměli. A tak nějak se snaží všichni všem naslouchat a navzájem se nepohádat, abychom nedopadli jako při volbě prezidenta...

Opět nemám co dělat, přestože jsem včera dostal od Petra Šikuly link na italskou skupinku. Nefunguje ani mně ani Zdeňce... Nepomáhají urgence na organizační tým... Práce ve skupinkách je to jediné, co bych měl mít navíc jako registrovaný účastník (všechno ostatní je veřejně přístupné na YouTube). Tak k čemu tady jsem?

Podvečerní diskuse v plénu byla zajímavější než ta ranní, protože se nečetly předem připravené texty, ale účastníci reagovali spontánně na to, co poslouchali a prožívali. Připomněli třeba největší výzvy, kterým v současné době čelí Evropa (válka na Ukrajině a z ní plynoucí problémy) a církev (mocenské a sexuální zneužívání a z něj plynoucí problémy).

P. Martinek referuje na svých webových stránkách o průběhu prvního dne Evropské kontinentální synody, která se koná v Praze. Pro náš farní web přebíráme ze stránek https://www.michael-martinek-sdb.cz/l/evropska-kontinentalni-synoda-prvni-den/?fbclid=IwAR3qps-uBqgRYbuAKSkKwJ_r9MHFlq79-j7ntHXJsxUw3HosaCTmuaAuYeY

Proč se vyprazdňují kláštery? Má řeholní život ještě budoucnost?

Společnost i církev je rozdělená. Je třeba kultivovat veřejnou diskusi. Ale to neznamená vzdát se hodnot.