Tit 2,11-14;3,4-7
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Titovi.
Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožného života a světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně a přitom očekávali v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a spasitele Krista Ježíše. On vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků.
Projevila se dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem; ne snad proto, že my jsme vykonali něco dobrého, ale ze svého milosrdenství nás spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem svatým. Toho na nás vylil v hojnosti skrze našeho spasitele Ježíše Krista, abychom – ospravedlněni jeho milostí – dostali jako dědictví vytoužený věčný život.
Zamyšlení
Začátek čtení z Titovy 2. kapitoly zní tak trochu jako vánoční čtení z Lukášova evangelia. V obou zaznívá slovo naděje a radosti – z Boží milosti je vám dána spása. Všem lidem. Adolf Novotný ve svém Biblickém slovníku uvádí u výrazu spasení tento výklad: spasení je odborný biblický výraz k označení jakéhokoli milostivého vysvobození, způsobeného Bohem, zvláště však duchovního vysvobození z hříchů a jeho důsledků (smrti, soudu apod.), předpovídaného starozákonními proroky a uskutečněného v poslání a díle Ježíše Krista, Spasitele. Je nám tedy skrze Ježíše dáno vysvobození – vyvedení do svobody, ze smrti do věčného života. Jsme svobodní? Nebo je něco, co nás o svobodu obírá?
O svobodu je třeba pečovat. Stejně jako po sametové revoluci zažíváme křehkost svobody a potřebu obezřetnosti, abychom o ni nepřišli, je tomu tak i v našem životě. V textu je uvedeno, že se máme zříct bezbožného života a světských vášní. Wikipedie uvádí, že vášeň je stupeň emoce (intenzivní, dlouhodobá emoce). Obvykle se tím míní přilnutí k předmětu vášně (člověku, myšlence, věci, popřípadě hodnotě), který velice výrazně ovlivňuje myšlení a jednání jedince. Je zdrojem energie, vytrvalosti a vůle. Vášeň jako taková tedy může být dobrým motorem, ale záleží na dodaném palivu. Ladislav Heryán ve své knize Sami na této zemi? odkazuje na neurologické výzkumy, které dokazují, že se vytváří neuronové cesty a spoje podle toho, na co intenzivně myslíme a vlastně se tak stáváme tím, co myslíme. Naše přilnutí ovlivňuje tedy i naše životní směřování. Pokud máme žít zbožně, potřebujeme žít v Boží blízkosti, o Něm přemýšlet a s rozumem vybírat to, čím mozek zásobujeme. V pasáži v Titovi se zmiňuje na dvou místech konání skutků. Na rozdíl od jiných náboženství je konání dobrých skutků důsledkem spasení, ne podmínkou k jeho přijetí. Díky obnovení Duchem svatým nesou skutky ovoce Ducha, kterým je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. (Galatským 5,22). Přeji Vám úrodný nový rok.
© 2025 Římskokatolická farnost Karlovy Vary-Stará Role, Kontaktovat webmastera
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO