Nedělní zamyšlení Evy K. - 4. neděle adventní

     V dnešním adventním evangeliu se dozvídáme o radostné novině, kterou se dozvěděla Panna Maria od archanděla Gabriela a která jí změnila celý život... Otec nebeský si vyvolil Marii za matku svého Syna. Boží syn, náš Vykupitel, se stal jedním z nás, abychom my měli účast na jeho božství.

   Archanděl Gabriel byl poslán od Boha do Nazareta k panně, zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu, a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: " Buď zdráva, milostiplná, Pán s Tebou!"

  Jméno anděla Gabriela znamená "Boží síla". Je andělem zvěstování, porodů a naděje. Tradičně se k němu obracejí ženy, které touží počít dítě. Pomáhá lidem vést se intuicí a vnitřním hlasem, je ochráncem dětí, podporuje duchovní růst člověka ve chvíli, kdy je tento raněn a jeho duchovní vývoj je zastaven... Je zvěstovatel dobrých zpráv, zdravého rozumu a božského soucitu, je duchem pravdy a andělem radosti.

   První slova anděla znamenají v řeckém originálu pozdrav "chaire", což znamená "raduj se a jásej z celého srdce", tudíž Maria přijímá od anděla radostnou zprávu, ona však neodpovídá hned  překypující radostí, naopak, je zaražená a prosí o další vysvětlení.

  Andělovo druhé slovo "milostiplná" vyjadřuje důvod radosti: Jsi milostiplná, neboť ti Bůh poskytl svou milost a přízeň, má v tobě zalíbení, zahrnul tě svou milostivou láskou. Anděl ji neoslovuje jménem, ale jako milostiplná", jako by jí dával nové jméno. Můžeme říci, že Maria je jméno, které dostala od svých rodičů, a "milostiplná" je jméno, které jí dal Bůh.

Následuje věta "Pán s Tebou", což poukazuje na Boží pomoc a podporu, která je Marii přislíbená. Není tudíž odkázána jen na své vlastní síly, ale naopak: Bůh ji uschopňuje a doprovází při úkolu, ke kterému ji povolal a zahrnuje ji zvláštní milostí.

    Když to Marie uslyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí však řekl:
"Neboj se, Maria, neboť si nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš (Spasitel)."
Maria však, než dá svůj souhlas, reaguje na neuvěřitelnou zvěst, že má porodit Mesiáše, klidnou otázkou:
"Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám!" 

Anděl jí dále vysvětluje: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní."

Bůh jí svou stvořitelskou a životadárnou mocí uschopní k službě, která zahrnuje Ježíšův vstup do lidské existence.

Maria vyslovuje svůj souhlas: " Hle, jsem služebnice Páně, staň se mi podle tvého slova!"

    Pro kteroukoliv mladou ženu v Izraeli bylo obdaření dítětem, plodnost, zvláštním znamením Boží přízně. Bůh Marii požehnal plodem jejího života. Jestliže se Boží vztah k Marii vyznačuje nákloností a požehnáním, pak se její vztah k Bohu vyznačuje vírou. Ještě než však stihla Maria tuto zprávu pojmout, bylo jí oznámeno, že její syn bude "Spasitel", což je význam jména Ježíš, následník Davidova královského majestátu, Syn Boží. Maria se musí s touto zprávou rychle vyrovnat a dovedeme si představit její překvapení, protože si uvědomí, že nyní je sice zasnoubená s Josefem a přesto má mít dítě! Je vyvedená z míry a vyjadřuje své rozpaky. Určitě jí bleskne hlavou, co všechno se může stát, jak všechno zvládne - je mladá, sotva patnáctiletá, co na to řeknou rodiče, lidi, co Josef, jestli se s ní nerozejde, což ostatně chtěl, a bude pak na všechno sama... Může mít velmi nepříjemné problémy, může být považována za ženu nevěrnou, jakou zákon přikazoval ukamenovat. Její srdce však zůstává přeplněné láskou, důvěrou a odevzdaností Bohu. Láska přece vše unese a důvěra je spojena s vírou v neskonalou Boží dobrotu, proto obsahuje i tu odevzdanost. A ačkoli se mohla Maria svobodně rozhodnout a říci "ne", souhlasí a přijímá Boží plán se všemi důsledky, bez obavy, jak všechno sama vyřeší....
   Marie byla zasnoubená s Josefem, ale než spolu začali bydlet, počala z Ducha svatého. Protože její muž byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit pohaně, rozhodl se, že se s ní tajně rozejde. Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: 
"Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Maria porodí syna a dáš mu jméno Ježíš. On spasí svůj lid od hříchů."

Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal, a vzal svou ženu k sobě.

   My jsme tak zvyklí na evangelní texty o Ježíšově početí, že si představujeme, že Josef a Maria přijali Boží nabídku jako samozřejmost. Ale neuvědomujeme si, že to vůbec neměli tak snadné, jak se zdá: byli moc mladí, Marii bylo sotva patnáct let, neměla žádné zázemí, nebyla vdaná a nebyla si jistá, jestli ji nakonec Josef neopustí a nezůstane s dítětem sama. Proto musel Bůh prostřednictvím anděla Gabriela oba oslovit a přivést je k přijetí svého plánu: dát jim dar, Ježíše, skrze kterého jim dal sám sebe.
   A tento Bůh přichází i k nám a nějakým způsobem nás směřuje k úkolu, který je pro nás určený a někdy se nám nemusí líbit, protože máme své představy a plány. Je na nás, abychom tomuto Bohu věřili, otevřeli mu svá srdce a přijali slovo Boží. Toto slovo proměnilo Marii celý život, stejně tak ho může proměnit i nám. Ne nadarmo se říká, že člověk míní a Pán Bůh mění. Je důležité, aby byl člověk empatický a naučil se naslouchat hlasu svého anděla. Aby se ho ptal, jaký úkol od nás v životě Pán Bůh žádá, aby vnímal Boží slovo a prosil o pomoc a požehnání. Pak se můžeme s důvěrou obrátit k Pánu Bohu a vyslovit své Amen, ať se mi stane, jako to udělala Panna Maria: Dávám se Ti, Pane, k dispozici, otevírám ti své srdce, své nitro s různými bolestmi a otázkami. Ať tvé slovo sestoupí do mého nitra, do mých tužeb a záměrů, do mých pocitů, do mých vztahů. 
Amen, ať se mi stane.