Nedělní zamyšlení Jiřího Rezka - 5. neděle v mezidobí

Povolání, završené vzkříšením.

Všichni jsme povoláni. I když nevíme jak jít dál, když máme o sebe strach, když námi ostatní opovrhují, jsme opuštění, nešťastní, slabí a nemocní. A také nadutí pýchou, opovrhující ostatními, rozmnožující majetek, ženoucí se za kariérou, mocí. Bůh nás všechny miluje. Ne někoho více a jiného méně. Všechny nás povolává. A dal nám svobodnou vůli, abychom se sami rozhodli pro jeho volání, případně abych neurazil a pro jistotu tak tedy trochu ano, nebo také Ho odmítli. V bohoslužbě slova dnešní neděle Izaiáš přijímá obtížný úkol proroka. “Zde jsem, mne pošli”. A veršem této knihy je uváděna Bohoslužba oběti – Svatý, Svatý, Svatý je pán, Bůh zástupů. …. Uvědomoval si svoji nedokonalost a hříšnost a vyznal ji. A byl očištěn žhavým kamenem. Byl povolán k vyvolenému národu v období končícího blahobytu a také svobody. Svobodně se odevzdává Bohu, který je zárukou plnosti života a spásy.

Sv. Pavel v listě Korintským zmiňuje své povolání v Damašku. Hlavně však utvrzuje pochybující Korinťany v podstatě naší víry ve vzkříšení, které viděli mnozí na vlastní oči. Vzkříšení dokládá plnost křesťanství a také je svorníkem jednoty církve. Zdůrazňuje své povolání za apoštola, misijní úsilí a poslání. „Boží milostí jsem to, co jsem“. Také - když jsem slabý, tehdy jsem silný.

Povolání apoštolů v evangeliu dává jasně najevo, že Kristus je povolává ke spolupráci. Naléhavou výzvou. To je prvotní impuls, od Krista, ne od rybářů. Před tím však zajeli na hlubinu, a měli bohatý úlovek. Další důležitý aspekt tohoto povolání je okamžité rozhodnutí k následování a opuštění dosavadního způsobu života. Všeho nechali a šli. Výsledkem pak je, že plni síly a Ducha byli impulsem pro další a další povolání až do současné doby. Ne proto, aby se předváděli a byli důležití, ale aby přinášeli zvěst vzkříšení a života věčného. Toto se netýká pouze apoštolů a jejich následovníků. Toto je aktuální povolání nás všech.

Poselství dnešních textů je velice hluboké a rozsáhlé. Svobodně se rozhodnout, ne ze strachu. Uvědomit si svoji slabost a hříšnost a vyznat ji. Poznat a přijmout co se ode mne očekává. Přijmout to plně, nenechávat si zadní vrátka otevřená, nebránit se tomu. Neotálet a konat. Zajet na “hlubinu” pro bohatý úlovek. Předávat dále velké poselství vzkříšení v jednotě církve. Být přitažen k Bohu intenzivním prožitkem víry a následně naplněn Duchem, odvahou a silou jít za lidmi. Pokud to poznáme a rozhodneme se pro, můžeme si být jisti dostatkem darů pro splnění svého poslání.

Řekl jsem a měl bych to říkat stále “Zde jsem, pošli mě”? “Hlásám” radostnou zvěst? Jaký je můj život s Bohem? Mám představu jak jít “na hlubinu”?

Zdar a sílu ve Vašem konání

Jiří Rezek