Nedělní zamyšlení Marie R. - 6. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Jer 17,5-8
Prokletý člověk, který spoléhá na člověka; požehnaný člověk, který doufá v Hospodina.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Toto praví Hospodin:
"Prokletý člověk, který spoléhá na člověka, kdo za svou oporu pokládá smrtelníka, svým srdcem odstupuje od Hospodina! Je jako jalovec na pustině: nic dobrého se mu neukáže, svůj domov má v suchopárné poušti, v solném kraji, kde nelze bydlet. Požehnaný člověk, který doufá v Hospodina, jehož oporou je Hospodin! Je jako strom, který je zasazen u vod, který své kořeny vyhání k potoku; když přijde vedro, nestrachuje se, jeho listí zůstává zelené, ani v suchém roku nemá starosti, nepřestává nést ovoce."

Spoléhání na lidskou sílu a moc nepřináší žádnou záchranu a pomoc. Naopak odpoutává od Hospodina a přináší prokletí, varuje Jeremiáš.

Člověk, který se domnívá, že na všechno stačí sám, se podobá křovisku ve vyprahlé stepi. Neokusí, že Hospodin vysvobozuje a dává naději. Kdo doufá v Hospodina, sice není uchráněn před bídou a nebezpečím, ale nemusí se bát, že ho Bůh nechá bez pomoci. Jeremiáš používá obraz z přírody - je jako strom u vody zajištěn proti suchu a jiným pohromám, kdo svou naději vloží do Hospodina.

Ale patří tady zmínit varování před opovážlivým spoléháním na Boha. Že za mne vykoná nebo vyřeší záležitosti, do kterých se mi nechce. Když např. student podcení přípravu a čeká od Hospodina, že to nějak zařídí, podpoří to vhozením penízu do kasičky, aby si Boha „zavázal“.

V současné době covidové jsou někteří křesťané proti očkování a dodržování protiepidemických opatření. Považují to za nedůvěru vůči Bohu. S tím nesouzním. Bůh nám dal taky rozum a poznání, abychom se přičinili. Pomůže nám, na co nestačíme, co je nad naše síly a možnosti.

Jsou také křesťané, kteří nemají pojištěný dům, byt. Opět by to považovali za projev malé víry, slabé důvěry v Hospodina (a navíc tím ještě ušetří). A vím o dvou rodinách, kterým před dvěma roky dům vyhořel. Nepojištěný. Solidarita přátel a známých se projevila, pomohli. Ale je to spoléhání na Boží ochranu, pomoc, projev velké důvěry? My pojistku máme, máme malou víru?

Žalm i evangelium jsou podobně laděny. Kdo je ukotvený v Hospodinu, je blažený šťastný. Kdo Boha nepotřebuje, spoléhá na sebe a je zajištěn, toho evangelista Lukáš varuje.

To už nechám panu faráři.

EVANGELIUM Lk 6,17.20-26
Blahoslavení, vy chudí! Běda vám, boháči!

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když si Ježíš vyvolil dvanáct apoštolů, sestoupil (s hory) a zastavil se na rovině. A s ním velký zástup jeho učedníků a velké množství lidu z celého Judska, z Jeruzaléma i z tyrského a sidónského pobřeží. Ježíš se zahleděl na své učedníky a řekl: "Blahoslavení, vy chudí, neboť vaše je Boží království. Blahoslavení, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni.
Blahoslavení, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát.
Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí ze svého středu, potupí a vaše jméno vyškrtnou jako proklaté kvůli Synu člověka. Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu; vždyť stejně se chovali jejich předkové k prorokům! Ale běda vám, boháči, neboť už máte své potěšení.
Běda vám, kdo jste nyní nasycení, neboť budete hladovět.
Běda vám, kdo se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat.
Běda, když vás budou všichni lidé chválit, vždyť stejně se chovali
jejich předkové k falešným prorokům!"