nedělní zamyšlení paní Evy. K - Slavnost Nanebevstoupení Páně

NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ

 1. Čtení Sk 1, 1-11

Ježíš byl před jejich zraky vyzdvižen

2. Čtení Ef 1, 17-23

Posadil ho po své pravici v nebi

Evangelium Mt 28, 16-20

Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi

Nanebevzetí Ježíše Krista, jak je popsáno v Matoušově evangeliu, je jedním z nejdůležitějších okamžiků v křesťanské historii. Tento biblický příběh popisuje, jak Ježíš Kristus po svém ukřižování a vzkříšení vystoupil na nebesa, a to před zraky svých učedníků. Ukončil tím své pozemské působení.

Ježíš se setkal se svými jedenácti učedníky na Olivetské hoře v Galileji, aby se s nimi rozloučil. Po jeho vzkříšení s nimi strávil ještě 40 dní, zjevoval se jim, mluvil s nimi o Božím království a poskytoval jim mnoho důkazů o tom, že žije. Učedníci ho uviděli, klaněli se mu, přesto však někteří měli pochybnosti. Ježíš k nim přistoupil a promluvil: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.“

Učedníky již netrápily pochybnosti o Ježíšově vzkříšení, ale o poslání, které jim svěřil. Jak jít do celého světa a jak pečovat o Boží království? Zdá se, že to si učedníci neuměli bez fyzické přítomnosti svého Pána představit. Necítili se být na takový úkol dostatečně připraveni. Ježíš však na jejich pochybnosti nedbal. Vysílá je do světa, aby šířili slovo a učení – teď je řada na vás! Ale zároveň je ubezpečuje – nejste na to sami, já jsem stále s vámi! Rozloučil se se svými přáteli, začal stoupat k nebesům, až zmizel z jejich pohledu. Tento okamžik může být chápán jako dokonalé ukončení Ježíšova pozemského života a jako jeho triumf nad smrtí a hříchem.

Tak jako Ježíšovi učedníci, tak i křesťané ve společenství, to znamená spolu navzájem, mají ve svém středu Ježíše, který jim dává svého Ducha a skrze něho je nám vlastně blíž než předtím. Vytváří most mezi lidmi a Bohem, otevírá nám, lidem, cestu k nebi. Nanebevstoupení Ježíše Krista podtrhuje nejen Ježíšovo božství, ale také lidství a připomíná nám, že On nyní sedí na Boží pravici a vládne nad celým vesmírem.

Ježíš je s námi novým způsobem. Není na konkrétním místě, ale je přítomen v každém prostoru a čase. V životě tedy nejsme nikdy sami. Ukazuje nám cíl a směřování našeho života, pracuje v náš prospěch a přimlouvá se za nás u Otce, dává nám naději na věčný život po smrti.

I dnes my, křesťané, míváme někdy pochybnosti a víru můžeme ztrácet. A jindy zas období, kdy je víra na vzestupu. Na všechny zkoušky v životě člověk nemůže být připraven, vždycky ho něco zaskočí. Ale možná právě v těchto chvílích bychom se měli v sobě snažit posílit jistotu, že Pán je vždy s námi. Je to jistota majáku na rozbouřeném moři, jistota pevného bodu, kterým lze proměnit naše nejistoty v radostnou důvěru.

Krásnou a radostnou neděli přeje EK