Nedělní zamyšlení Petry P. - 15. neděle v mezidobí

Liturgické texty, 15. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Am 7, 12-15                                                                                                                                                                                                                                               Čtení z knihy proroka Amosa.
Amasjáh, kněz v Betelu, řekl Amosovi: "Vidoucí, seber se a uteč do judské země, tam se živ a tam prorokuj! V Betelu už prorokovat nesmíš, neboť zde je králova svatyně a říšský chrám."
Amos odpověděl Amasjáhovi: "Nebyl jsem prorok ani prorocký učedník, byl jsem pastýř a pěstitel smokvoní. Hospodin mě vzal od stáda a řekl mi: Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu!                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                2. ČTENÍ Ef 1, 3-14
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění; v lásce nás ze svého svobodného rozhodnutí předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. To proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí pro zásluhy svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost, kterou nám tak bohatě projevil s veškerou moudrostí a rozumností: seznámil nás totiž s tajemstvím své vůle, jak se mu to líbilo a jak si to napřed sám u sebe ustanovil, až se naplní čas pro dílo spásy: že sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi. A skrze něho jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli předem určeni úradkem toho, který všechno působí podle rozhodnutí své vůle. Tak máme sloužit k tomu, aby se šířila chvála o jeho božské velebnosti, my, kteří jsme už dříve kladli své naděje do Mesiáše.
 Skrze něho se dostalo i vám potvrzení od slíbeného Ducha svatého, když jste přijali slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse, a když jste v něho uvěřili. Duch je zárukou, že nám jednou připadne dědictví. Tak se dovrší naše vykoupení, protože si nás Bůh získal jako svůj majetek, abychom sloužili ke chvále jeho božské velebnosti.

EVANGELIUM Mk 6, 7-13
Začal je posílat. Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš zavolal svých Dvanáct, začal je posílat po dvou a dával jim moc nad nečistými duchy.
Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali, jen hůl: ani chléb, ani mošnu, ani peníze do opasku, jen opánky na nohy, ani aby si neoblékali dvoje šaty.
Řekl jim: "Když přijdete někam do domu, zůstávejte tam, dokud se odtamtud nevydáte zase dál. Když vás však na některém místě nepřijmou a nebudou vás chtít slyšet, při odchodu odtamtud si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim."
Vydali se tedy na cesty a hlásali, že je třeba se obrátit. Vyháněli mnoho zlých duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.

Zamyšlení:

            Z uvedeného úryvku proroka Ámose se dovídáme, že má odejít, v místě kde je, již nesmí prorokovat. Prorok na tuto pobídku reaguje obhajobou, že byl pastýř a pěstitel smokvoní (moruší), Bůh ho povolal k prorokování. Zdá se, že o schopnost prorokovat moc nestál. Ale proč má odejít? Kdo Ámos byl? Co říkal, komu a proč? Na uvedené otázky se pokusím odpovědět.

            Knihu proroka Ámose najdeme u malých proroků, jedná se o často citovaného, předexilního proroka z osmého století před naším letopočtem. Prorokoval v Severním Izraeli. Varuje izraelský lid. Jeho slova nebyla vyslyšena, Severní Izrael byl roku 722 dobit Asyrskou říší a přeživší obyvatelé byli odvlečení do zajetí.  Ámosovi proročtí současníci byli Ozeáš, Micheáš a Izajáš.  Žije v Severním Izraeli, kde se živí pastevectvím a pěstováním smokvoní, ekumenický překlad uvádí sykomory. Zemědělci nemají v této společnosti významné postavení. V první kapitole se také dočítáme, že byl drobopravec, kraličtí překládají haruspec. Drobopravec věští z vnitřností ptáků, tím že do nich bodá. Lidé Ámose znají jako věštce. Drobopravci byli nábožensky nečistí pro Izraelce. Pro prorockou službu byl touto praxí diskvalifikován, byl nevěrohodný. (Obdobný osud zakoušel i jeho současník prorok Ozeáš, který se na Hospodinův příkaz oženil s nevěstkou – protagonistkou konkurenčního náboženského kultu. Prostituce se konala v chrámech pohanských bohů – také byl nábožensky nečistý. Jejich sňatek symbolizoval vztah Izraele a Hospodina)

            Bůh tedy vyvolil Ámose, nevýznamného zemědělce, bez výraznějšího rodového zakotvení (v textu není zmínka o jeho předcích), který je ještě nábožensky zatížen. Bůh jej povolává, aby prorokoval severnímu Izraeli. Téma jeho proroctví je ohlašování „Dne Hospodinova“. „Den Hospodinův“ byl očekáván Izraelci v domnění, že to bude den, kdy se Hospodin oslaví, oni budou odměněni a Bůh potrestá jejich nepřátele. Ámos ohlašuje tento den, ale varuje Izraelce, bude to den, kdy na ně padne Hospodinova ruka. Oni budou ti, kdo budou potrestáni, protože jejich skutky jsou špatné, odvrátili se od Hospodina zavrhli jeho zákon. Bude to den soudu nad nimi i nad ostatními národy. Prorok kritizuje sociální nespravedlnost, sobecký blahobyt a chamtivost bohatých:

Toto praví Hospodin:

Pro trojí zločin Izraele, ba pro čtverý, toto neodvolám, protože za stříbro prodávají spravedlivého a ubožáka pro pár opánků.

Baží dostat hlavy nuzáků do prachu země, pokorné zavádějí na scestí, syn i otec chodí za nevěstkou, a tak znesvěcují moje svaté jméno.

Rozvalují se na zabavených oděvech při každém oltáři. Vydřené pokuty propíjejí ve víně v domě svého boha. (Am 2,6-8)

            Prorokuje v době kralování Jarobeáma II (2Kr 14k) a v Judsku krále Uziáše. Byla to doba blahobytu. Měli se dobře. Zdálo se, že jim nic nehrozí. Všechno fungovalo a nikdo neviděl žádný problém. Do této doby je povolán nábožensky zatížený drobopravec Ámos od ovcí a moruší, aby ohlašoval Hospodinův soud. Kniha je bohatá na Hospodinovy výroky.

            V prvních dvou kapitolách nalezneme soud nad národy, od druhé kapitoly (Am 2,6) do šesté je vyhlášen soud nad Izraelem. Izraelci jsou voláni k návratu k Hospodinu, s tím, že si zachrání život (připomínám, že žili v klidné, bezstarostné době). Ámos na lidi musel působit jako nevěrohodný pomatenec.

(Am 5,4) Dotazujte se mne a budete žít!

(Am 5,6) Dotazujte se Hospodina a budete žít!

(Am 5,14 -15) Hledejte dobro a ne zlo a budete žít, a tak Hospodin, Bůh zástupů, bude s vámi, jak říkáte.

Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro, uplatňujte v bráně právo! Snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje nad pozůstatkem lidu Josefova.

            V sedmé, osmé a deváté kapitole nalezneme pět Ámosových vidění, mezi nimiž je vsunut příběh, jehož úryvek je v dnešním čtení. Tomuto úryvku předchází zpráva o tom, že Amasjáš, poslal zprávu o Ámosově činnosti králi Jarobeámovi – prostě jej udal, čímž způsobil, že musel odejít.

Bételský kněz Amasjáš poslal izraelskému králi Jarobeámovi zprávu: „Spikl se proti tobě Ámos přímo v izraelském domě. Není možné, aby země snášela všechna jeho slova.

Ámos totiž říká: Jarobeám zemře mečem a Izrael bude zcela jistě přesídlen ze své země.“

            Po těchto verších následuje náš úryvek citovaný v liturgickém textu. Amasjáš doporučuje prorokovi odchod z Bet-elu. Zajímavé je, zastavit se u významu jmen. Amasjáš je významu „Hospodin posílil“ Bet-el znamená „Dům Hospodinův“ a význam jména Ámos je „obtěžkaný břemenem, nesoucí břímě, naložený.“ Čili ten, jenž je silný, vyhání z domu Hospodinova obtěžkaného břemenem. Ve významu slov se krásně zrcadlí příběh Ámosův, který nechtěl být prorok, ani moralista či sociální revolucionář. Vším se stal, protože přijal úkol – roli, kterou mu svěřil Hospodin. Nebylo to jednoduché – byl tímto úkolem obtěžkán. Nyní je vybízen k odchodu z domova. Ze svého domova, ale i z domu Hospodinova. Jeho břímě se stává ještě těžším.

            Bůh si nepovolal mocného, ani silného či posíleného. Ale bezbranného, bezmocného, slabého a nedůležitého k velmi důležitému, mocnému, silnému hlásání Jeho slova. A teď nemluvím o Ježíši. :-) Mnohdy mám tendenci si říkat, no jo Ježíš ten svůj úděl zvládl, vždyť byl Bůh! Ale Ámos byl člověk, obdařený člověk, ale také velmi obtěžkaný, vůbec to neměl jednoduché a přesto se zdá, svůj úkol pokorně přijal. Svého údělu nelitoval a v závěru svého proroctví zvěstuje naději:

V onen den postavím padající Davidův stánek a jeho trhliny zazdím, opravím, co na něm pobořeno, a zbuduji jej jako za dnů dávných.

Úděl Izraele, svého lidu, změním, oni znovu vybudují zpustošená města a osídlí je, vysadí vinice a budou z nich pít víno, založí zahrady a budou z nich jíst ovoce.

Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh. (Am  9:11,14-15)

            Bůh mu dal naději. Mohl žít v naději dřív, než všechna zkáza začala a s ním ti, kteří mu uvěřili. Mohl žít v pokoji a v bezpečí. Přesídlil se do Judska. Zkáza roku 722 se týkala pouze Severního Izraele. Nuceným exilem mu, možná, byl zachráněn i život.

Zdroje:

Bible písmo svaté SZ a NZ, český ekumenický překlad, Biblická společnost, Praha 1990 (Zkratka ČEP)

Biblia Hebraica stuttgartensia, 5. vydání, Stuttgart, 1997, Deutsche Bibelgesellschaft, ISBN   978-3-438-05219-3

HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion, 2003. ISBN 80-7172-865-9.

BENEŠ, Jiří. Dvanáctka: uvedení do Malých proroků. Druhé přepracované vydání. Praha: Návrat domů, 2019. ISBN 978-80-7255-422-5.

BENEŠ, Jiří, Poselství proroka Ámose, dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=8groYfuZZTQ

NOVOTNÝ Adolf, Biblický slovník, Praha, Kalich 1956,