Představujeme nového generálního vikáře Diecéze plzeňské P. Jakuba Holíka.

P. Krzysztofa Dędka ve funkci generálního vikáře Diecéze plzeňské vystřídá od 1. září 2019 P. Jakub Holík, farář baziliky sv. Prokopa v Třebíči.

"Otce Jakuba s radostí a vděčností vítám v naší diecézi. Moc se těším na spolupráci s ním. Věřím, že podobně jako s P. Krzysztofem budeme i s P. Jakubem tvořit vzájemně se podporující tandem obohacený o rozdílnost našich přístupů. Nesmírně si také vážím velkorysosti biskupa Vojtěcha, který mi uvolněním Jakuba nezištně vyšel vstříc. Moc mu za to děkuji."   Biskup Tomáš

P. Jakub Holík se představuje

Pocházím z Brna, kde jsem se narodil v roce 1971 a vyrůstal v rodině se 3 sourozenci. Od dětství jsem žil v prostředí křesťanské víry jak v rodině, tak v brněnských farnostech. Na gymnáziu jsem se rozhodl vydat cestou ke kněžství. Studoval jsem nejdříve v Teologickém konviktu v Litoměřicích, pak pět let v Římě a v roce 1997 jsem byl v Brně vysvěcen na kněze.

Další kroky vedly nejdříve na dva roky do farnosti, pak jsem prožil šest let jako vojenský kaplan a od roku 2005 jsem byl farářem nejdříve v menších farnostech na Žďársku. Potom jsem pracoval devět let v Třebíči jako farář a také čtyři roky jako spirituál církevního gymnázia. Byl jsem zapojen i do duchovní asistence Oblastní charity ve Žďáru i v Třebíči, od roku 2011 jsem členem Kněžské rady brněnské diecéze.

Ve farnostech jsem se snažil o aktivní zapojování laiků do života společenství, hodně jsem dbal na práci farních pastoračních rad a společné plánování i reflexi toho, co společně prožíváme. Dalším důležitým bodem byla má nabídka osobního doprovázení a vytváření prostoru důvěry na společné cestě.

Pro doplnění sil často využívám svůj zájem o poznávání krásných míst přírody či památek, zvláště církevních, které se snažím navštěvovat a pak tam brát i své přátele a farníky. Takto jsme absolvovali mnoho poutí a výletů po naší zemi. Jsem také fanouškem fotbalu, hokeje i dalších sportů. V Itálii jsem se během studií začal zajímat o italskou ligu, kam potom přišel do Lazia Řím a později Juventusu Pavel Nedvěd, rodák z plzeňské diecéze ze Skalné, v hokeji fandím Kometě Brno, odkud do Plzně přestoupil a hraje za Indiány velmi šikovný útočník Vojtěch Němec, tak se těším na jeho výkony a rád se zajdu na fotbal i hokej v Plzni podívat.

Jaká byla Vaše první reakce na to, když Vás biskup Tomáš oslovil s nabídkou služby generálního vikáře v plzeňské diecézi?

O zájmu a prosbě otce Tomáše jsem se dozvěděl nejdříve od svého otce biskupa Vojtěcha, který mě navštívil 14. května, na svátek sv. Matěje, a řekl mi, že za mnou bude stát, ať se rozhodnu jakkoliv. Když se pak četl při mši svaté text ze Skutků apoštolů  o volbě nového apoštola a že na něho padl los, začal jsem tušit, že to bude také o mně. Asi po týdnu modliteb a přemýšlení jsme se s otcem Tomášem potkali a po dlouhém rozhovoru jsem řekl, že to beru, a s vědomím všech svých limitů a omezení jsem se vydal do tohoto nového dobrodružství.  

Proč jste nabídku přijal?

Nabídku jsem vnímal jako velkou prosbu otce Tomáše, se kterým se známe už 20 let, v jeho náročné službě biskupa, který hledá své blízké spolupracovníky. My jsme společně prožili intenzivních 6 let v armádě, kdy on byl hlavním kaplanem a já jsem „pod ním“ sloužil. Teď se po 20 letech situace znovu opakuje v jiných kulisách. Věřím, že naše spolupráce bude k dobru celé diecéze, o což se chci pokusit a snažit. Zároveň se loučím s farnostmi v Třebíči, kde jsem prožil požehnaný čas a nebude se mi odcházet snadno, a proto moc prosím zdejší komunitu o vlídné přijetí mého nástupce a zároveň o vnímavé srdce pro potřeby širšího společenství církve, než je jen domácí farnost. A také prosím o modlitbu za celou plzeňskou diecézi, jejího biskupa, kněze i všechny věřící i další obyvatele.

Jaký máte vztah k plzeňské diecézi? Máte na ni nějakou vzpomínku? Těšíte se na život v Plzni?

S plzeňskou diecézí mám spojeno několik událostí. Především dvě poutě našich farností v letech 2008 a 2014 do Plzně, kde jsme byli mile přijati v katedrále otcem biskupem Františkem, a dále do Kladrub, Teplé, Nového Dvora, Starého Hrozňatova a Mariánských Lázní. Všude jsme se setkali s milým přijetím, ale zároveň viděli nesnadný život církve v tomto kraji. Dále jsem se zúčastnil biskupského svěcení otce Tomáše v roce 2016 a modlil se tehdy za moudrost a sílu pro jeho novou službu. Naposledy jsem byl v mé nové diecézi minulý rok v srpnu, kdy jsem vezl našeho farníka na týdenní rozlišovací pobyt do kláštera v Novém Dvoře, a právě tam jsem se setkal opět s otcem biskupem Tomášem a také s opatem Samuelem a Patrikem ze Sept Fons, který zde byl na vizitaci. V krátkém rozhovoru s Tomášem jsem naslouchal jeho radostem i starostem a přál jsem mu hodně víry a naděje, moudrosti, sil a vytrvalosti. Nyní to vše začínám vnímat i jako své radosti a starosti. Znám také několik kněží plzeňské diecéze buď z Brna, nebo ze svých studií v Litoměřicích a Římě a těším se na setkávání s nimi. Posledním dotykem s diecézí bylo setkání s rodinou z Plzně, která přijela minulou neděli do Třebíče na křtiny, tatínek byl kmotrem a po obřadu jsme se bavili o jejich novém životě v Plzni, kam se přestěhovali a žijí ve farnosti sv. Jana Nepomuckého. Těším se, až se s nimi a jejich 3 dětmi Honzou, Julií a Pavlínkou znovu potkáme.

Jaké jsou Vaše nejvýraznější vlastnosti?

To je asi otázka na druhé, zvláště na otce biskupa Tomáše, pro které vlastnosti si mě vybral. Snad mohu říci, že se učím hledat vše, co lidi spojuje a dává dohromady, učím se mít respekt a úctu k lidem na okraji společnosti, nebojím se nových výzev a mám rád, když je nějaký plán, podle kterého se společně snažíme žít. K negativním vlastnostem bych uvedl, že mám obtíže se studiem jazyků, mluvím italsky a učím se anglicky a německy, ale budu v tom muset přidat.

Co plánujete udělat jako první věc, až přijdete pracovat na biskupství?

Rád bych byl samozřejmě k dispozici otci biskupu Tomášovi. Pak bych rád co nejdříve poznal kněze a farnosti diecéze, zatím se vše učím teoreticky z informací na webových stránkách diecéze, a proto bych do Vánoc chtěl krátce navštívit a pozdravit kněze v jejich farnostech. Ještě dříve bych rád poznal pracovníky biskupské kurie a od otce Krzysztofa převzal důležité rady a úkoly, ve kterých bych rád pokračoval. Budu hledat také nějaké lidské a pastorační zakotvení ve společenství křesťanů v Plzni nebo blízkém okolí. Takže je to vlastně několik věcí, které bych rád v prvních měsících uskutečnil.

Jaké vlastnosti nejvíce oceňujete v pracovních vztazích a jaké v osobních?

Jak už vyplynulo z toho, co jsem řekl dříve, oceňuji vzájemný respekt a naslouchání, ale pak také rozhodnutí, podle kterého se budeme dále učit řídit a pracovat. Důležitá je pro mě dochvilnost a pravdivost v komunikaci. A také mám jedno své osobní heslo: Ničemu se nedivit a nic nepřepokládat dopředu. Mnohokrát mi to pomohlo a věřím, že to bude důležité i v nové etapě mého života.

Na co se nejvíc těšíte?

Těším se na nové dobrodružství na cestě s Ježíšem v jeho konkrétním společenství církve v západních Čechách, těším se především na spolupráci s otcem biskupem Tomášem, na novou zkušenost práce na kurii a na její zaměstnance, na  kněžské a řeholní společenství diecéze. Těším se na setkání s poutníky na diecézní pouti v Teplé v sobotu 14. září.  Rád bych se tam zastavil a pomodlil u hrobu pana opata Heřmana Josefa Tyla, který se po 2. světové válce vydal z kláštera v Nové Říši, nedaleko od Třebíče, do kláštera v Teplé, aby zde žil svůj kněžský a řeholní život. Poprosím ho, aby také moje mise z Vysočiny do západních Čech přinesla užitek, který bude v duchu evangelia, že Pán Ježíš je pravý vinný kmen a my jeho ratolesti a že bez Něho nemůžeme dělat nic. Prosím také o modlitbu, přijetí a pomoc Vás všechny, ke kterým zanedlouho přijdu a budu se učit naplňovat s Vámi tento Ježíšův obraz o církvi všech dob a všech míst. Děkuji Vám všem.

Převzato z https://www.bip.cz/cs/novinky/2019-06-novym-generalnim-vikarem-plzenske-dieceze-bude-p-jakub-holik