Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

Jan 20,1-9

„Christus resurrexit! Resurrexit vere!“

„Kristus vstal z mrtvých! Opravdu vstal z mrtvých!“

V starobylých křesťanských církvích bývalo o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně zvykem nahrazovat běžný pozdrav slovy: „Kristus vstal z mrtvých!“ Jako odpověď zaznívalo: „Opravdu vstal z mrtvých.“ V některých kulturách, především pravoslavných (Rusko, Srbsko), bývá zvykem spojovat pozdrav s trojím polibkem na tvář.

„Aleluja, Ježíš žije.“

Kdo nechce být rušen v radostném velikonočním zpěvu svého srdce, ať si následující řádky otevírající různé otázky přečte prosím později.

Časně ráno ještě za tmy přichází Marie Magdalská k hrobu jako první, ale prázdný hrob ji natolik vyděsí, že běží za apoštoly se slovy: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili." Spěch Máří Magdalény prozrazuje nejen úlek, ale také zděšení, strach a zmatek. Až později, až při setkání se Zmrtvýchvstalým Marie Magdaléna pochopí, že Ukřižovaný Ježíš žije. Znamená to, že víra ve vzkříšení je podmíněna zprávami o setkání se Zmrtvýchvstalým? Jak se ale můžeme dnes se Vzkříšeným setkat? Jsme odkázáni na svědectví těch, kteří tvrdí, že jej viděli. Oni byli ti první, ale my jsme až „ti druzí“. Neměl by mít snad každý z učedníků stejnou šanci setkat se s Kristem?

Těmto otázkám se ve svém díle důkladně a systematicky věnuje katolický teolog a filosof Hansjürgen Verweyen (*1936 Bonn), žák Josepha Ratzingera. Podle freiburského teologa: „Kategorie ´vzkříšení´, respektive ´zmrtvýchvstání, nemůže být dnes srozumitelným klíčovým pojmem pro poslední očekávání smyslu, pokud Bůh učinil rozhodující akt svého zjevení definitivním sebesdělením teprve po Ježíšově smrti.“

Z citované teze je zřejmé, že teolog se snaží přiblížit Ježíšovu zvěst dnešnímu západnímu člověku pro něho srozumitelným jazykem. Inspirativní je, že freiburský teolog nechce argumentovat v prospěch křesťanské víry Ježíšovými zázraky či vzkříšením, ale Ježíšovou existencí pro druhé až k smrti. Je přesvědčen, že bychom se měli soustředit na Ježíšův pozemský život, protože „Bůh chtěl zjevit celé své bytí ´v těle´, to znamená v oné bezmocné pídi života mezi početím a smrtí“.

Svůj postoj Verweyen doprovází tezí: „Pokud Bůh teprve po Ježíšově smrti učinil rozhodující akt zjevení, pak je tím podkopána víra ve vtělení božího Slova.“ Toto nebezpečí je jistě přítomné. Bez Vánoc, bez inkarnace by Ježíšova smrt byla jen jednou z dalších tragických událostí na tomto světě. Podle křesťanské víry Bůh sdílel život člověka v Ježíšově životním příběhu už od početí. Je proto na místě otázka, zda je nutné uvěřit v Boží přítomnost v Ježíši až po setkání se Vzkříšeným.

Další klíčovou postavou dnešního evangelia je onen „druhý učedník“, podle tradice označován jako Miláček Páně. Byl sice rychlejší než Petr, ale do hrobu vstoupil až po Petrovi. (20,8) Byl to však právě on, kdo „viděl a uvěřil“. Učedník, který stál u Ježíšova kříže a byl přítomen „vyvýšení“ (12,32) sice potřeboval čas, aby porozuměl obsahu prázdného hrobu, ale k velikonoční víře nepotřeboval zjevení Vzkříšeného.

Fundamentální teolog Hansjürgen Verweyen má své oponenty a kritiky. Čtenář těchto řádků by asi také namítal, že učedníci před Velikonocemi vkládali do osoby Ježíše velké naděje, spatřovali v něm Mesiáše a Izaiášova idea trpícího služebníka jim byla vzdálená, cizí a pro ně naprosto nečekaná. Měli jiná očekávání a jiné představy. Proto, aby se po Ježíšově smrti směli vrátit k Písmu a učednictví, potřebovali „vnější“ impuls v podobě setkání se Vzkříšeným. Freiburský teolog je však přesvědčen, že předchozí znamení (probuzení Lazara) „příkladnému učedníku“ odhalilo smysl Ježíšova prázdného hrobu „na cestě Živoucího“.

Jiná námitka proti Verweyenovým tezím respektuje inkarnaci. Tedy víru v Boží identifikaci s Ježíšem od začátku a během celého jeho života. Proti teologovi však vyslovuje dogmatik Hans Kessler otázku: „Kdy a díky čemu byla tato identita Boha s Ježíšem rozpoznána, a to tak rozpoznána, že tím byl položen základ pro veškerou budoucí křesťanskou víru?“

I tato námitka vychází z předpokladu, že bez „dalšího“ sebezjevení, tedy bez setkání se Vzkříšeným, by velikonoční víra nebyla možná. Tento názor se ale také zdá být vyjádřením nedůvěry vůči učedníkům. Tedy k jejich schopnosti jen na základě Ježíšova života a umírání porozumět a uvěřit, že v Ježíši se s člověkem v lidských dějinách sdílí Bůh.

Dalším inspirativním zdrojem pro přemýšlení o víře ve vzkříšení je Markovo evangelium. Historicko-kritická metoda prozrazuje, že toto evangelium původně končí slovy: „Ženy vyšly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.“ (Mk 16,8) Pokud 16. kapitola Markova evangelia dnes pokračuje verši 9 – 20, pak se znalci shodují v tvrzení, že se jedná o pozdější dodatek. Novozákoník John R. Donahue uvádí: „Máme množství dokladů o tom, že jeho první čtenáři nebyli s rozpačitým koncem příběhu spokojeni.“ (str. 461) V rukopisné tradici se proto objevují různá zakončení Markova evangelia. Můžeme tak získat dojem, že bez setkání se Zmrtvýchvstalým by křesťané pro svou víru neměli opěrný bod. Podle všeho ale Marek své evangelium skončil osmým veršem zcela záměrně. Jak vysvětluje novozákoník Jiří Mrázek: „Závěr Markova evangelia není tragický nebo pesimistický. Je anti-triumfalistický, tak jako ostatně celý Marek.“ (str. 245)

Christus resurrexit vere!  (Kristus opravdu vstal z mrtvých!)

Ano, věřím tomu. Ale uvědomil jsem si, že pro můj život jsou vyprávění o setkání se Zmrtvýchvstalým jen jakousi „třešničkou na dortu víry“ v to, že se Bůh dává poznat v životě a smrti člověka Ježíše a že právě jeho prostřednictvím se rozhodl sdílet svůj život spolu s námi lidmi.

Druhý učedník, Miláček Páně, „viděl a uvěřil“.

Navzdory anebo právě i ve vděčnosti koronavirovému času přeji každému z nás stejnou zkušenost – uvidět a uvěřit.

Požehnané Velikonoce Vám, i Vašim rodinám.

Zdroje:

Ekumenická bible

David Bouma: Problémy se Vzkříšeným

Francis J. Moloney: Evangelium podle Jana

John R. Donahue: Evangelium podle Marka

Jiří Mrázek: Markovo evangelium

https://de.wikipedia.org/wiki/Hansj%C3%BCrgen_Verweyen

https://de.wikipedia.org/wiki/Hans_Kessler_(Theologe,_1938)