Aktuality

Synoda v Johannisthalu začala čtvrteční rekolekcí, v níž biskup Tomáš Holub nabídnul přítomným část homilie nynějšího papeže z roku 2010. Tehdy byla určená augustiánům při jejich kapitule. Text je vysoce aktuální i dnes nejen pro potřeby synodních delegátů. Je mj. o typech leadershipu, motivacích ke změně nebo k zachování statusu quo. Pokud pracujete s lidmi, pokud se snažíte jít vstříc stále přicházejícím výzvám, mohli by vám úvahy tehdejšího nejvyššího leadera augustiánů být inspirací.

Dokumenty najdete po rozkliknutí nadpisu. Nebo na webu www.synoda.bip.cz

Určitě si dokument přečtěte. Je to zajímavé konkrétní čtení, žádné obvyklé nic neříkající floskule. V dokumentu jsou mj. představeny konkrétní kroky, které jsou doporučeny učinit v následujících třech až pěti letech.

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání.“ Slyšeli jsme před chvílí v evangeliu. Mnohé výklady z tohoto verše vyvozují důraz na poslušnost. Já v něm tento akcent nespatřuji. Důraz vnímám především na lásku. Láska se odehrává ve vztahu a vždy se také konkrétně projevuje: v myšlení, v řeči i ve skutcích. Není statická. Láska vztah proměňuje – a proměňuje oba, jak milujícího, tak milovaného.

Když Bůh přijímá lidi v jejich složité situaci, proč je církev nepřijímá? „Eucharistie není odměnou pro dokonalé, nýbrž velkorysým lékem a pokrmem slabých.“ (papež František)

Zasedací sál je zcela zaplněný. Auditor v upnutém saku přichází k řečnickému pultu, otevírá tlustou složku a kapesníkem si otírá zpocené čelo. „Blížíme se k závěru našeho dnešního meetingu. Takže si dovolím krátké shrnutí:Ve vašem business plánu jsem nenašel žádná zásadní pochybení, naopak ho vnímám jako velmi perspektivní, dokonce s potenciálem vyplnit určitou mezeru na trhu.Rád bych se ale ještě na chvíli vrátil k proslovu, který zde dopoledne zazněl.

Proč odcházejí kněží ze služby? Proč vedeme kulturní války? Proč Češi nenávidí církev, ale milují papeže?

Nové číslo salesiánského Misijního kaleidoskopu se zabývá tentokrát tématem výživy a hladu.

Je oblíbenou frází v kázáních, že "Bůh není jako houska na krámě", případně že Bůh není "automat na modlitby". Opačný výklad písma, totiž že Bůh "je jako houska na krámě" a tedy že stačí přijít, poprosit a brát, je probraný horem dolem a minimálně v těchto kázáních, ale dozajista i v autoritativnějších žánrech křesťanské teoretické produkce, překonaný a vysvětlený. Proto mne často zaráží, když křesťané berou víru jako záruku spásy, a z toho čerpají motivaci se snažit o dobro.