svatý na měsíc květen 2018

Francesco De Geronimo 

narozen 17. prosince 1642 v Grottaglie u Taranta, Itálie, zemřel 11. května 1716 v Neapoli, Itálie

kněz, misionář

Francesco (František) De Geronimo se narodil ve významné a bohaté jihoitalské rodině (rodina otce byla významnými pozemkovými vlastníky, z rodiny matky pocházela řada veřejně činných osob a kněží) jako nejstarším z jedenácti dětí, z nichž si tři zvolily duchovní povolání. František získal vzdělání od misijních kněží v místě rodiště. Již v deseti letech mu bylo svěřeno vyučování katechizmu nejmenších dětí a práce kostelníka. V sedmnácti letech nastoupil do diecézního semináře v Tarantu, ve dvaceti dvou letech se stal jáhnem a dále studoval filosofii, práva a teologii v Neapoli.

V roce 1666 přijal František kněžské svěcení a roku 1670 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Po skončení noviciátu byl činný v Apulii. Proslul jako výborný kazatel (řada jeho kázání se zachovala). I když toužil po asijských misiích, byl roku 1674 povolán do Neapole, kde složil slavné řeholní sliby. Neapol se ukázala být nakonec výzvou srovnatelnou s Indií; jeho sociální skladba byla velmi pestrá španělští šlechtici, městští proletáři, řemeslníci a obchodníci, rybáři, námořníci, zloději, pašeráci a prostitutky. 

František se soustředil na tehdejší společenské dno. Působil na lidových misiích (kázání na náměstích a na ulicích a čtvrtletní hromadné přistupování k svátosti smíření a přijímání eucharistie v kostele "del Gesú"), působil i v nevěstincích, na galejích i ve věznicích. Ze spřízněných řemeslníků utvořil bratrstvo svých pomocníků, které působilo jako pořadatel akcí při lidových misiích. Při své činnosti dosáhl právě mezi nejubožejšími velkých úspěchů.

Podle tradice předpověděl při křtu Alfonsa Marii de Liguori jeho životní dráhu (stane se biskupem a vykoná velké činy pro Ježíše Krista). Podporoval a rozšířil kult sv. Cyrila Alexandrijského, patrona lékařů a učitele církve, jehož ostatky jsou (od roku 1600) umístěny v kostele „del Gesú“). Sv. Francesco pohřben v jezuitském kostele "del Gesú" v Neapoli. Po druhé světové válce byly ostatky přeneseny do rodné Grottaglie. Papež Pius VII. v květnu 1806 Františka de Geronimo blahořečil a Řehoř XVI. ho v květnu 1839 kanonizoval.

František de Geronimo dokázal Ježíšovu zvěst způsobem přiměřeným své době představit tehdejším psancům a hříšníkům. Najít cestu k těm, kteří jsou „mimo“ je i úkol dnešní doby (a nás jako jejích aktérů).

Zdroj textu: http://www.catholica.cz/index.php?id=2143 + https://it.wikipedia.org/wiki/Francesco_De_Geronimo 

Zdroj obrázku: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/San_Francesco_De_Geronimo_gruppo_scultoreo.jpg/240px-San_Francesco_De_Geronimo_gruppo_scultoreo.jpg