Aktuality

Svátost smíření má být projevem Božího odpuštění. Někdy se však stává projevem lidského odsouzení.

Pro své zamyšlení jsem se inspirovala kázáním sv. Augustina Ježíš Kristus vstoupil na nebesa. Kéž tam s ním vystoupí i naše srdce! Jako on vystoupil, a přece se od nás nevzdálil, tak i my jsme s ním již v nebi, třebaže se s naším tělem ještě nestalo, co máme slíbeno.

„Mediální obraz církve je otřesný.“ Jak ho můžeme zlepšit?

Dnešní část evangelia je krásný text s trinitární (trojiční) tématikou, který ukazuje na vztahy uspořádání v trojici a její těsnou provázanost. Duch svatý je označen za Přímluvce. Trojice se vztahuje i k člověku, a to nejprve v Ježíši z Nazareta a v dnešním textu je zmiňován Přímluvce. Dovolím si jednu odbočku: V hebrejštině se duch řekne ruach a znamená to též: dech a vítr.

Od Jana Graubnera málokdo očekává zázraky. Hledá se však dalších šest biskupů. A před církví stojí velké výzvy.

„V podstatě si myslím, že bychom měli číst jen knihy, které nás koušou a štípají. Jestliže námi knihy, které čteme, neotřesou jako rána pěstí do hlavy, k čemu je číst?... Kniha musí být onou sekerou na zamrzlé moře uvnitř nás. Tomu věřím.“ Franz Kafka ve svém dopisu Oskaru Pollakovi vyjadřuje přesvědčení o smyslu čtenářství. Opravdu nejde o to, abychom se nechali utěšovat a hladit po střapaté hlavičce…

Myšlenka otevřít kostely v noci vznikla před sedmnácti lety ve Vídni, kde také v roce 2005 proběhla první Noc kostelů – „Lange Nacht der Kirchen“. V roce 2009 překročila Noc kostelů hranice a otevřely se také kostely a modlitebny na několika místech v České republice. V roce 2010 se Noc kostelů konala již v celé České republice, v roce 2011 poprvé na Slovensku, od roku 2012 probíhá Noc kostelů (estonsky Kirikute Öö) také v Estonsku, v roce 2016 se konala poprvé ve Švýcarsku.

Pro lidi z vnějšku je církev tvrdá, nesrozumitelná, příliš zahleděná do sebe. Neumí vést dialog se společností. Přitom má velký duchovní potenciál.