Aktuality

„V zemi Úc žil muž jménem Job. Ten muž byl bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla. Měl sedm synů a tři dcery, jeho stáda čítala 7000 ovcí, 3000 velbloudů, 500 párů dobytka a 500 oslic a také služebnictva měl velmi mnoho. …“

Na úvod dnešního kázání jsem si původně připravil úryvek z knihy židovského učence a historika Židovské starožitnosti. Josephus Flavius v ní popisuje exorcismus s cílem, „aby všichni věděli, jak byl duch krále (Šalomouna) mocný a jakou k němu Bůh choval náklonnost“.  

Pro současného čtenáře není text úryvku Markova evangelia o vyhánění nečistých duchů snadný k pochopení. Jak vysvětlím někomu příběh o zlých duchách, aniž bych se dostala do konfliktu se svým rozumem?

Slavný německý sociolog Max Weber se zabýval způsobem výkonu vlády jedněch nad druhými. Tento vztah nazýval panstvím. Kromě legálního panství, kde je vládce ustanovován podle právní procedury, a tradičního panství, kde je vládce výrazem tradičního uspořádání a kde ovládaní vyjadřují z tohoto důvodu vládci loajalitu, vymezoval jako poslední typ charismatické panství.

Na stránkách www.pastorace.cz naleznete hezký příběh, který se dotýká dnešního prvního čtení. Několik starců přišlo za starcem Poimenem a otázalo se ho: „Spatříme-li spolubratry, jak při bohoslužbě podřimují, chceš, abychom je udeřili, tak aby při vigilii bděli?“ Odpověděl jim: „Říkám vám, že spatřím-li spolubratra podřimovat, vložím si jeho hlavu do klína a nechám ho odpočívat.“

1 Kor 6, 13c-15a. 17-20 V dnešním čtení se Pavel dovolává správného jednání. Zkusme se zamyslet nad tímto tématem třeba i obecněji, ze širší perspektivy.