Aktuality

Sóseki Nacume (1867 – 1917) patřil mezi významné osobnosti japonské literatury přelomu 19. a 20. století. Po studiu anglické literatury v Japonsku pobýval 1900 – 1902 ve Velké Británii. V jeho díle se snoubí tradiční japonská literatura a evropské kulturní dědictví. V češtině vyšly z jeho díla Polštář z trávy a Sanširó.

Donedávna širší veřejnosti neznámá olejomalba byla nově ztotožněna s obrazem Na scestí, prezentovaným v roce 1887 na výstavě Krasoumné jednoty v Praze. Její autor Vojtěch Bartoněk (1859 -1908) patří k čelním představitelům žánrové malby 19. století v Čechách. Datem svého narození se malíř řadí k těm výtvarníkům, kteří stáli na pomezí generace Národního divadla a první generace umělecké moderny, v jejichž tvorbě se prolínala řada tradičních i současných vlivů a podnětů.

Wolfhard se narodil v Augsburgu a vyučil se sedlářem. Jako tovariš odešel na zkušenou do ciziny. V roce 1096, nebo 1097 došel po překročení Alp do Verony. Začal pracovat u sedlářského mistra. Do cechovního kolektivu příliš nezapadl, nepřitahovalo ho třeštění mladých kolegů. Ze svého příjmu se snažil podporovat potřebné a svůj volný čas věnoval pomoci druhým. Jaký byl důvod jeho nasazení, není známo.

Sestry a bratři, obracím se na vás letos již třetím pastýřským listem a činím tak proto, že nás v následujícím půlroce – od této neděle až do konce března příštího roku, čeká něco zásadního a důležitého, a to ujít první část synodálního, tedy společného putování tak, jak si to přeje náš papež.

Začíná diecézní fáze synodálního procesu. K zapojení jsou zváni všichni. Podívejte se na videopozvánku biskupa Tomáše Holuba a diecézních synodálních koordinátorů Jany Černíkové a Jindřicha Fencla.

Dnes jsme v evangeliu svědky poměrně složité situace. Před událostí čtenou v evangeliu byl Ježíš s dvanácti učedníky a předpovídal své utrpení a pak hovořil o přicházející slávě a Božím Království. Na základě této předpovědi k němu přišli zmínění učedníci Jakub a Jan. Byli to bratři Zebedeovi, kteří spolu vymysleli plán. Líbilo by se jim mít pěkné místo, vedle svého Pána, až přijde jeho sláva.

Jiří Kaplan za dob tvrdé totality neohroženě pracoval pro šíření křesťanských ideálů. Poslechněte si medailonek Českého rozhlasu o panu Kaplanovi, tatínkovi našeho farníka. Nyní si připomínáme 10. výročí jeho smrti. V Praze u sv. Vojtěcha se za pana Jiřího Kaplana konala v těchto dnech vzpomínková Taizé modlitba. Když Kaplanovi na Šumavě pořádali Taizé modlitby, sešlo si 150 i více lidí.

Celá církev se v těchto dnech vydává na společnou cestu, aby zakusila synodalitu. Slovo synoda znamená doslova „společně na cestě“. Jde o nový impuls papeže Františka a jeho spolupracovníků, abychom my všichni znovuobjevili své místo ve společenství církve, aktivně se podíleli na jejím životě a usilovali o naplnění poslání církve.

V souvislosti s dnešním evangeliem si vzpomínám na některé z posledních návštěv našeho pana biskupa Tomáše v naší farnosti. Myslím konkrétněji na ty v rámci ukončení vizitace a v rámci společné bohoslužby karlovarských farností. Jsem na našeho biskupa v mnohém hrdá, zejména za jeho lidskou statečnost mediálně se vyjadřovat k ožehavým tématům.