Aktuality

Jsa osloven při posledním úklidu kostela vedoucí naší skupinky Mirkou, zda bych nevyčistil kanálek  na odtok dešťové vody na prostranství před kostelem, hrdě a s nadšením jsem se k této činnosti přihlásil. Hned po čtvrteční mši jsem obhlédl situaci, drátěným kartáčem a šroubovákem jsem očistil hlavice šroubů, zapuštěných do mřížek, vyrůstající tráva a rostlinky ze zcela ucpaného kanálku dávaly tušit, že to nebude úplně jednoduchá operace….

Paní Bára mne předem laskavě upozornila, že se ve svém zamyšlení nechá inspirovat prvním a druhým čtením a že mi tedy přenechává evangelium. :-) Jenže dnes se s 1. Janovým listem loučíme a minulou neděli jsem slíbil, že se k němu ještě jednou vrátím. Impulzy, které paní Bára ve svém textu nabízí, jsou hodné zamyšlení a báseň od súfijského autora je krásná. Prosím, zamyšlení si přečtěte.  

Na webových stránkách farnosti nalezneme zamyšlení pana Luboše. Jaksi mimochodem upozorňuje, že dnešní evangelium ukazuje i na možnost života bez Boha. To je zajímavý postřeh. Ve svém zamyšlení také poukazuje na sílu slova. Ale přečtěte si jeho zamyšlení raději sami. Pokud jsem zmínil web, pak můžeme na stránkách Biskupství plzeňského sledovat zamyšlení nazvaná „Velikonoční cesta“[1], jež se opírají právě o 1. Janův list. Na tento počin upozorňuje leták ve vchodu do kostela.

Když jsem si přečetl úvahu pana Jiřího pro webové stránky farnosti, to první, co mne napadlo, byl postesk – sebral mi námět. Ale současně jsem si musel přiznat, že bych téma dobrého pastýře takto zvládnout nedokázal. Takže děkuji a zůstanu i dnes u druhého čtení. Minulou neděli jsem zmínil, že janovská církevní obec čelila uvnitř svých vlastních řad gnostickým myšlenkám. Proč to autor vnímal jako opravdový problém, pochopíme, když si něco řekneme o gnosticismu.

Paní Eva si pro své zamyšlení na webových stránkách farnosti vybrala úryvek z knihy Skutky apoštolské. To obdivuji. S touto knihou si dosud nevím rady. Mimo jiné ve svém zamyšlení uvádí, že Petr naléhal na své posluchače, aby připustili, že Boží jednání může přesahovat naše představy. Pokusím se na tuto myšlenku volně navázat.  

Paní Petra se ve svém zamyšlení pro webové stránky farnosti věnuje osobnosti apoštola Tomáše. Líbí se mi, že o něm hovoří jako o racionálním člověku. A vlastně má pravdu, když píše, že poté, kdy by emoce vyprchaly, pak by mohli učedníci zpochybnit i svou vlastní zkušenost. To mne nikdy dřív nenapadlo. Ale přečtěte si, prosím, celé zamyšlení.  

Letošní Velikonoce byly opět jiné než ty, na které jsme byli zvyklí po většinu života anebo které bychom si přáli. Tato jinakost se dotýká farnosti ve Staré Roli i tím, že se mezi katolickými křesťany v tomto městě šíří zvěst, že starorolský farář zrušil Velikonoce. Naštěstí není v mých silách zrušit Velikonoce. ???? Naopak. Nevím jak vy, ale osobně jsem si více než loni uvědomil, že víra je opravdu čímsi velmi osobním a intimním.

V dnešním úryvku z evangelia je velká pozornost věnována oslu. Je v tom jistá Markova ironie. Na Velikonoce totiž do Jeruzaléma přijížděl i Pontský Pilát. Do bran Jeruzaléma vjížděl na koni anebo voze taženém koňmi obklopen svou vojenskou gardou. Byl to jistě impozantní vjezd a vojáci provolávali Salve anebo Ave Caesar.

Na rozdíl od paní Mirky, autorky nedělního zamyšlení, nejsem konvertita. I když P. Josef Mixa opakovával, že člověk by měl za život konvertovat čtyřikrát. V tomto ohledu konvertitou asi jsem. Obdivuji, jak paní Mirka dokáže propojit biblický text se svou profesí a má odvahu být osobní. Trochu jí závidím, že obraz zrna pro svou profesi vnímá jako inspirující. Mně osobně se to moc nedaří.

Pan Jiří ve svém zamyšlení na adresu evangelia napsal, že k tomuto textu není co dodat. Snad mi odpustí, že se přeci jen osmělím. Ježíš je stále v Jeruzalémě a rozhovor s Nikodémem začíná v noci. Velmi často se můžeme setkávat s tvrzením, že se tak stalo, protože Nikodém měl strach. Byl členem velerady a nechtěl, aby ostatní židovští vůdci věděli, že vyhledal Ježíše a hovořil s ním.