Aktuality

Někdy se zdůrazňuje rozdíl mezi nanebevstoupením a nanebevzetím. Ale i u Krista je použit trpný rod byl vyzdvižen. Věci se ve světě zkrátka nějak dějí. Kristus aktivně nestoupá vzhůru, že by šplhal nebo kráčel nahoru. Ale tak nějak prostě stoupá vzhůru a takto mizí v oblaku. Podle Lukáše 24,50: Zvedl ruce, aby jim požehnal, a zatímco jim žehnal, začal se jim vzdalovat, jak byl unášen vzhůru do nebe. Učedníci koukají. A koukají. Nahoru. Jako a co teď?

V 1. čtení jde Petrovi vstříc Kornelius, římský voják a pohan, jehož křest znamenal průlom, neboť do té doby se křesťany stávali jen Židé.  Mne zaujalo, jak Petrovi padl v úctě k nohám. Jak vidíme úctu dnes? Máme k někomu úctu? Viděli jste někoho padnout před někým živým v hluboké úctě k nohám? Osobně mne napadl v této souvislosti jen mně milý papež František a jeho vstřícná gesta..

Ve svém zamyšlení bych rád vyjádřil pár myšlenek, které mě napadají při četbě evangelia 5. neděle velikonoční. Nejprve poukážu na některá fakta, která se vážou k biblickému textu, následně se pokusím o syntézu biblických textů napříč Písmem, o kterých si myslím, že lépe ozřejmí můj myšlený záměr. Pokusím se upozornit na určitý pohled na text písma. Na konec se pokusím vyvodit důsledky z myšleného. 

Dnešní neděle se nazývá „nedělí Dobrého pastýře“ Dobrý pastýř je v protikladu k námezdnímu pastýři – tomu nejde o ovce, ale v prvé řadě o zisk. Jeho postava je vykreslena zcela negativně: jde mu čistě o sebe, o svůj život (a ne o život ovcí v hodině nebezpečí). Tito námezdní pastýři se v Palestině vyskytovali docela často a měli jako povinnost ochraňovat stádo od divoké zvěře. Avšak tito pastýři neměli k ovcím osobně zúčastněný vztah.  

Dnešním prvním čtením ze Skutků apoštolů je jedna z promluv apoštola Petra: "Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých." (Sk 3, 13-15,17-19)           Vybrala jsem si k zamyšlení tento úryvek, protože mi připadá v dnešní době velmi aktuální. Petr zde promlouvá k lidem poté, co došlo k uzdravení chromého žebráka u brány Chrámu a to proto, aby si nemysleli, že zázrak uzdravení učinil svou vlastní mocí či zbožností.

Ráda bych se zastavila nad textem z evangelia a konkrétně nad postavou Tomáše. Tomáš, aramejsky Toma, znamená: dvojče nebo blíženec. Řecky zvaný Dydimus (dvojče).   Čí dvojče byl, nevíme. Pravděpodobně měl bratra, či sestru spolu s ním narozenou. Setkáváme s ním v evangeliích již dříve. Ježíše miloval natolik, že byl ochoten spolu s ním zemřít. Jednalo se o situaci, kdy jim hrozilo kamenování, a i v tuto chvíli šel s Ježíšem (J 11, 7nn).

Zbývá už jen koupit květiny. Ráno prvního dne v týdnu vstala Marie ještě za tmy, oblékla se do svátečních šatů, snad i trochu výstředních, rozčesala si své dlouhé tmavé vlasy a vydala se na cestu. Krátce se zastavila v květinářství, právě otvíralo, a vybrala jako každý rok pestrobarevnou vazbu růží. Velkým mosazným klíčem odemkla obří dubové dveře do kostela a musela se o ně opřít celou svou váhou, aby se jí otevřely. Zatím má ještě dost sil a nemusí jí nikdo pomáhat.

Biblická čtení při Květné neděli jsou soustředěna na výpovědi o Ježíšovi. Snaží se Ježíšovu osobu popsat za použití veršů z knihy proroka Izaiáše jako Božího služebníka, který neuhne před svým úkolem, ač sledování této stezky (podle Izaiáše zákonitě) budí nelibost druhých. Pavel v Listu Filipanům přejímá raný hymnus o Ježíši Kristu, který Izaiášovým slovníkem začleňuje do výpovědi o Ježíši Velikonoční události jako významné pro shrnutí podstaty Ježíšova působení.

Dnešní část evangelia je velmi bohatá na události a prohlášení. Nejvíce mám z této pasáže ráda příměr o pšeničném zrnu.  Prapůvodně jsem po konverzi neměla ráda podobenství zabývající se smrtí, přeměnami nebo další obdobné obrazy sv. Pavla o oblékání nových šatů nebo nových osobností. Nerozuměla jsem tomu a vzbuzovalo to ve mně obavy ze ztráty vlastního já. Nyní je mi tento obraz blízký a zdá se mi velmi praktický.

Čtvrtá neděle postní se latinsky nazývá „laetare“ – radostná, protože již vyhlíží radost Božího vítězství. Liturgicky je oděna do růžové barvy. A také jsme ji zahájili vstupní antifonou "Vesel se, Jeruzaléme! Jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. Zajásejte, neboť váš zármutek se promění v radost a budete nasyceni ze zdroje útěchy."