Aktuality

Když si přečteme text, nechápeme, jak může Pán chválit nepoctivého člověka, a dost nás to pohoršuje. V tomto příběhu však vůbec nejde o peníze nebo podvádění, ale jde o náš postoj k věčnosti.    První věty nás zavádějí do dobové farmy, kde se zřejmě produkuje olej a obilí. Bohatý vlastník firmy svěřil svůj majetek v plné důvěře správci (řec. oikonomos – jakýsi starověký manažer, ekonom), který s ním měl co nejlépe hospodařit a měl nejspíše dost volnosti v rozhodování.

Mají co říct dnešnímu člověku antropomorfismy užité v Bibli? A má co dát dnešnímu člověku antropomorfismus pastýře. Pokud ano, tak co?  K čemu a jak bychom přirovnávali Boha dnes? A pokud se vrátím k prvotní otázce „Jaký je Bůh“ jaký je Bůh v dnes čtených textech? A v jakého Boha věříme?

Pokud ve Varech míříte z Koníčka do Dvorů nebo Staré Role, nemůžete minout zrezivělý skelet nedokončené stavby Mototechny, který dominuje okraji Rybář již téměř třicet let. Ošklivá kostra je oplocena ještě ošklivějším plechovým plotem. Čas od času ji pro zpestření provinciální nudy někdo zapálí. Tak nějak si můžeme představovat rozpadající se zbytky měst po jejich opuštění lidmi.

Kdo by neznal zákon zachování prvních prázdných lavic! K jeho naplnění dochází pravidelně 1. září, kdy si starší školáci přivstanou, aby si mohli ve své nové třídě zajistit zdánlivě klidný školní rok již třeba výběrem vhodného místa k sezení. Čím je pozice vzdálenější od katedry, tím lépe.

„… Ale děte, prosímvás, nedá se to tam vydržet.“ Stará paní si stěžuje na poměry v domově pro seniory. Docela dobře jí to ještě myslí, ale tělo už jí slouží hůře. „... Minulý týden tam u vás byli na návštěvě pejskové, ne?“ Snažím se starou paní utěšit a obrátit její pozornost k něčemu pozitivnímu. Jsme v lékařské ordinaci a o těch pejscích v rámci canisterapie mi předešlého dne nadšeně vyprávěla jiná pacientka, klientka téhož domova pro seniory.

Dnešní liturgie začíná SZ čtením z knihy proroka Jeremiáše. To mně připomnělo, že se o textech Starého zákona v katolických kostelích mluví poměrně málo, což je škoda.  Proto bych nejprve rád tento dramatický příběh připomněl. Děj se odehrává v 6. stol. př. n. l., ve velmi složité době. Jeruzalém je obléhán babylónským vojskem a král Sidkijáš posílá k Jeremiášovi dva posly s prosbou, aby se modlil k Hospodinu.

Lukáš - autor textu, spolupracovník a průvodce sv. Pavla. Pravděpodobně nebyl židovského původu, pravděpodobně konvertoval k židovství, než se stal křesťanem, doba sepsaní rok 85 až 95. Muž, který nebyl svědkem Ježíšova pozemského působení. Evangelium sepsal na základě ústních, či sepsaných tradic, na základě Markova evangelia.   Peníze a majetek jsou prostředkem k slušnému životu, pokud jim jedinec neslouží, pokud se nestanou středobodem jeho života.

Vousaté poupravené rčení, že je lepší být zdravý a bohatý, než nemocný a chudý, vystihuje letitá lidská přání. Bohatství může život ulehčit, ale i komplikovat – to již věděl pisatel knihy Kazatel: Komu Bůh dopřál bohatství a jmění a dovolil mu jich užívat, ať přijme svůj úděl a raduje se uprostřed svého pachtění – vždyť je to Boží dar! (Kazatel 5,18)

Abrahám stále ještě stál před Hospodinem. …Stál a prosil. Jeho vytrvalá prosebná modlitba přitahuje Boží pozornost, skrývá však také řešení.  Abrahámova modlitba je výzvou a přitom úkonem důvěry. Musím poctivě říct, že mě zaujala Abrahámova odvaha, vždyť sám říká: „Jsem velmi smělý…“ Je zapotřebí velké odvahy k takové modlitbě, protože pravá modlitba se vždycky vede s Hospodinem.

V minulém zamyšlení jsem se věnoval četbě Písma. Zabýval jsem se čtením, jako metodou osobního vstupování do příběhu, kde se člověk na rovině připodobňování setkává s postavami děje. Když bych udělal shrnutí, tak jsem chtěl vyjádřit, že může docházet k reakcím, které mají vliv na rozumovou i reakční komponentu lidské osobnosti.