Aktuality

1. čtení je celé na první pohled věnováno jídlu a pití, což se mi velmi líbí. Zejména když prorok Izaiáš cituje Hospodina: „… i když jste bez peněz, pojďte, zásobte se a jezte bez peněz zdarma víno a mléko!“ Zdánlivě by se zdálo, že můžeme jít a rabovat samoobsluhy a supermarkety, ale celé to je samozřejmě o víře. O kousek dál se přece praví, že máme naslouchat a naplní nás nový život. Otázkou zůstává, komu naslouchat a jak si být jistý, že ten, komu naslouchám, je opravdu posel Boží.

„Všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha“, říká Pavel.  Oním „vším“ pravděpodobně Pavel myslel neblahý úděl tehdejších pronásledovaných křesťanů. Těmito slovy je Pavel povzbuzoval k vytrvalosti v naději v druhý příchod Ježíše, protože On má přinést zmrtvýchvstání. Na druhou stranu si nelze nevšimnout, že Pavel se svou minulostí měl ve svých myšlenkách jasno a tvrdě rozlišoval ty, kdo jsou milí Bohu a ty, kteří Bohu milí nejsou.

Všechna tři podobenství zmíněná v dnešním evangeliu obsahují důraz na správný čas. Když nastane správný čas, vše se objasní, oddělí se plevel od pšenice, z nepatrného zrna se stane velký keř a malinkatá bakterie prokvasí celé těsto.  Podobenství s odkazem na správný čas nás motivují k trpělivosti, připravenosti, toleranci a pozornosti.

Vážení přátelé,  děkuji za příležitost se zase jednou zamyslet nad nedělním čtením, tentokrát mám v pácu čtení z knihy Izaiáš 55, 10-11 a evangelium Matoušovo 13, 1-23. Izaiáše tady ocituju, ale podobenství o rozsévači si někde přečtěte, protože tento text by to zbytečně prodloužilo.

Když na počátku zimy roku 863 či spíš na jaře 864 vstoupili velkomoravskou branou soluňští bratři Konstantin a Metoděj do historie našich národních dějin, jednalo se zároveň o proniknutí do dějin státní politiky, církevní správy, liturgie, jazykovědy a literatury a v neposlední řadě do dějin církevního  soudnictví. N

Dnešní texty z Mt 10,37-42 působí na první pohled tvrdě a jejich pochopení vyžaduje hlubší úsilí. Setkáváme se s pokračováním Ježíšových „misijních“ výroků.  Měly poskytovat misionářům povzbuzení, potěšení i výzvu. Předem učedníky upozorňovaly na to, aby  očekávali odpor a rozdělení dokonce uvnitř vlastní rodiny. Jak tedy porozumět textu dnešního evangelia?

Současná pandemie Covidu-19 staví do jiného světla řadu textů, i těch biblických. Texty 12. neděle v mezidobí mají konfliktní a kontrastní ladění. V aktuálním kontextu vyznívají ještě vyhroceněji, než jak je obvykle čtenář vnímá. Jeremiášovi usilují o život jeho nepřátelé i bývalí přátelé. Svatý Pavel hovoří o údělu hříchu smrti pro Adamovy potomky.

Při zamyšlení nad texty dnešní neděle jsem se snažil najít nějakou spojnici nebo paralelu mezi úryvky písma. Zdá se mi, že jak v textu prvního čtení, tak i v úryvku evangelia podle Matouše hraje důležitou roli otázka důvěry.

Autor, který si připravoval nedělní zamyšlení na slavnost sv. Trojice, nakonec nestihl z důvodu svého pracovního vytížení své zamyšlení dokončit. Ale zůstaňte naší rubrice nedělní zamyšlení věrni, budou pokračovat.

Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch (Gen 1:2). Nějaký duch se vyskytoval už na úplném začátku. Byl tu, i když nikde nic nebylo, bylo jen pusto a prázdno. To byla asi nějaká latence, nějaká zatím neprojevenost. Podle wikipedie se ve Starém Zákoně pojem Duch svatý objevuje dvakrát. Má to být zřetelná a silně si uvědomovaná Boží přítomnost.